Apollo 11 změnilo svět. Dnes někteří považují přistání na Měsíci za konspiraci
V létě 1969 Američané slavili obrovský úspěch a Sověti tiše skřípali zuby. Neil Armstrong udělal první kroky po Měsíci a celý svět u toho seděl přikovaný k obrazovkám. Dnes to bereme jako samozřejmý historický fakt. Ale tehdy to bylo něco nepředstavitelného. Jenže právě to nepředstavitelné je možná důvodem, proč se i po víc než 50 letech najdou tací, kteří tomu nevěří.
Let, který psal dějiny
V létě 1969 z Floridy odstartovalo Apollo 11. Uvnitř seděli tři astronauti a čekala je cesta, jakou do té doby nikdo nepodnikl. Po čtyřech dnech v kabině velikosti větší skříně se dostali až k Měsíci. A 20. července Armstrong s Aldrinem přistáli v modulu Eagle přímo na jeho povrchu.
Pro Američany to byl ohromný úspěch, nejen technicky, ale i politicky. V době, kdy si Spojené státy a Sovětský svaz měřily síly ve všem, včetně vesmíru, tohle přistání znamenalo jasné skóre pro USA.
A ten skok byl opravdu velký. Apollo 11 urychlilo vývoj v oblasti výpočetní techniky, komunikačních technologií i materiálů, z nichž mnohé dnes najdete v běžném životě. Od medicínských přístrojů až po potravinové obaly.
Ale opravdu tam byli?
A teď ta druhá stránka mince. Přes všechnu slávu se už v 70. letech začaly objevovat hlasy, které tvrdily, že přistání bylo jen šikovně natočené v hollywoodském studiu. Vážně.
Nejčastěji se zpochybňuje vlající americká vlajka. Ačkoliv odborníci vysvětlili, že vlajka měla speciální rám a v beztížném prostředí se chvěla po manipulaci. Další oblíbený argument? Na fotkách nejsou hvězdy. Odpověď zní jednoduše. Expozice fotoaparátu byla nastavena na osvětlený povrch, hvězdy prostě nebyly vidět.
A pak tu máme i slavné stíny, o kterých někteří tvrdí, že vypadají, jako by pocházely z několika světelných zdrojů. Ve skutečnosti ale jde o běžný optický jev způsobený nerovným povrchem a silným světlem Slunce.
Stovky důkazů, které konspiracím odporují
NASA přivezla z Měsíce téměř 400 kilogramů měsíčních hornin, které zkoumali vědci po celém světě. Další důkaz? Družice Lunar Reconnaissance Orbiter pořídila snímky pozůstatků přistávacích modulů na Měsíci, včetně stop astronautů.
A že by celou věc utajilo přes 400 000 lidí, kteří se na misi Apollo podíleli, to už je poněkud přitažené za vlasy. Přesto je fascinující, jak silně se konspirační teorie zakořenily a dodnes jim věří asi 10 % Američanů a spousta dalších lidí po celém světě.
Proč tomu lidé nevěří?
Možná je to tím, že přistání na Měsíci zní prostě až příliš dobře. A někteří lidé mají přirozenou nedůvěru k vládám, institucím a oficiálním verzím. Jiné to prostě baví, hledat stopy, spojovat body, klást nepříjemné otázky. A v době internetu je šíření podobných teorií snazší než kdy dřív.
Ať už věříte v cokoliv, jedno je jisté: mise Apollo 11 inspirovala generace k tomu, aby snily, zkoumaly a překračovaly hranice možného. A i když se kolem toho točí nejedna konspirační teorie, nic to nemění na tom, že to byl milník, který změnil svět.
Zdroj: BBC, Royal museum Greenwich, NASA
