Zemřelý vůdce wagnerovců Prigožin si chtěl naklonit Putina zpět jen chvíli před vzpourou
Na povrch se dostaly nové skutečnosti ohledně bývalého šéfa wagnerovců Jevgenije Prigožina. Ten si údajně plánoval jen pár hodin před vzpourou 23. června tohoto roku vystoupit ve Státní dumě, aby se jeho výroky dostaly k Putinovi, informuje deník The Moscow Times.
Po měsících rostoucího napětí mezi ruskou armádou a jeho žoldnéřskou skupinou se několik lidí dne 23. června okolo 17. hodiny shromáždilo v menším sále Státní dumy. V něm několik poslanců včetně šéfa strany Spravedlivé Rusko Sergeje Mironova kritizovalo nedostatečnou podporu Moskvy mobilizovaným a dobrovolným vojákům bojujícím na Ukrajině. Navrhovali zavedení státních dluhopisů a státního monopolu na alkohol ve snaze zvýšit financování armády.
Podle tajného anonymního zdroje si Prigožin naplánoval, že by se tohoto zasedání zúčastnil, aby zkritizoval ruské vojenské špičky.
,,Chystal se vyslovit celou řadu problémů se speciální vojenskou operací, ministerstvem obrany a skutečným počtem obětí mezi našimi bojovníky, mimo jiné.“
Nakonec však k tomu nedošlo, i když jeho asistenti návštěvu připravovali. Prigožin na jaře navštívil Státní dumu, aby požádal o povolení promluvit u řečnického pultu. Dokonce se zvažovala i možnost, že by jej doprovázel někdo vysoce postavený a vážený, aby byly jeho necenzurované výroky předloženy na Putinův stůl. Den před plánovaným projevem však byla Prigožinova účast u kulatého stolu bez vysvětlení zrušena.
Po jednání u kulatého stolu došlo k vyhlášení „pochodu spravedlnosti“ na Moskvu. Wagnerova skupina obsadila klíčová vojenská zařízení v Moskvě a vstoupila do Rostova na Donu. Prigožin požadoval setkání s ministrem obrany Sergejem Šojgu a nejvyšším generálem Gerasimovem. Rusko na to reagovalo projevem prezidenta Putina, který sliboval potrestání této vzpoury. Prigožin na Telegramu odvětil, že nikdo se nevzdá na žádost prezidenta. Po 24 hodinách se vyhrocená situace, kdy došlo i ke střetu mezi wagnerovci a ruskými silami, nečekaně zastavila. Prigožin otočil poté, co dosáhl dohody za pomocí běloruského vůdce Alexandra Lukašenka, uvedla v červnu CNN. O dva měsíce později Prigožin včetně dvou dalších vůdců jeho skupiny zahynuli při výbuchu letadla.
Podle Andreje Kolesnikova, vedoucího pracovníka Carnegieho nadace pro mezinárodní mír, Prigožin toužil vstoupit do ruské politiky jako legitimní a rovnoprávný hráč. Když se mu to nepovedlo předními dveřmi, pokusil se o to těmi zadními. Pouze chtěl získat prezidentovu přízeň. Nešlo mu o moc, ale o to, aby ukázal své schopnosti. Vybral si však špatnou cestu.
Zdroj: The Moscow Times, CNN