Vysoký íránský představitel jako první veřejně kritizoval režimní zásah proti hidžábu

V íránské politické elitě se začaly objevovat první trhliny v souvislosti s měsíc trvajícími protesty žen v zemi: jeden z vysoce postavených představitelů, bývalý předseda íránského parlamentu Alí Larídžání vyzval k přehodnocení prosazování zákona o povinném nošení hidžábu a k uznání, že protesty mají hluboké politické kořeny a nejsou pouze výsledkem propagandistické kampaně USA nebo Izraele.

Jeho postoj je v kontrastu s pokračující nekompromisní politikou nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího, parlamentu a bezpečnostních složek, ale také s koordinovaným úsilím podkopat důvěryhodnost rodiny Mahsy Aminyové, 22leté Kurdky, která zemřela po zatčení mravnostní policií minulý měsíc, což vyvolalo vlnu protestů v celé zemi, informuje deník The Guardian.

Protestující svolali na středu masové shromáždění v Teheránu. Mnoho obchodů zůstalo na protest proti režimu zavřeno a demonstraci vedenou teheránskou advokátní komorou musely rozehnat bezpečnostní síly. Ve snaze zastavit shromažďování protestujících pokračovaly výpadky internetu.

Íránské středisko pro lidská práva se sídlem v Oslu uvedlo, že počet obětí přesáhl 200.

Na znamení toho, že na první pohled jednohlasná tvrdá politika vlády není plošná, Larídžání prolomil dlouhé období mlčení a zpochybnil nadměrné vynucování hidžábu ze strany státu.

„Nepochybujte o tom, že když se kulturní jev rozšíří, tvrdá reakce na něj není lékem. Lidé a mladí lidé, kteří přicházejí do ulic, jsou naše vlastní děti. V rodině, pokud dítě spáchá trestný čin, se ho snaží přivést na správnou cestu, společnost potřebuje více tolerance,“ řekl Láridžání pro Iránský zpravodajský web.

Odmítl také široce propagovanou teorii, že se íránská islámská společnost může rozpadnout stejně, jako se Andalusie. Podle některých učenců v 15. století směřovala Andalusie ke křesťanství kvůli odstranění požadavku nosit hidžáb, píše portál Skynews.

Larídžání je ústřední postavou íránské politiky již desítky let. Loni mu bylo zakázáno kandidovat na prezidenta údajně proto, že ho Rada strážců považovala za nekvalifikovaného, ve skutečnosti však kvůli hrozbě, kterou představoval pro vítěze voleb Ebrahima Raisiho, kandidáta upřednostňovaného nejvyšším vůdcem. Jeho kritika se již dostává i do silně cenzurovaného tisku.

Zdroje: The Guardian, Skynews