Srbsko členství v NATO odmítá a chce zůstat neutrální zemí
Díky Finsku, které do NATO vstoupilo v dubnu letošního roku, je součástí Severoatlantické aliance (NATO) už 31 států. K předchozímu rozšíření této mezinárodní organizace došlo v roce 2020, kdy se členským státem stala Severní Makedonie. Ta následovala Černou Horu v roce 2017 nebo Albánii a Chorvatsko v roce 2009. Součástí organizace NATO je tedy v dnešní době už 5 států bývalé Jugoslávie. Již v roce 2004 se totiž připojilo i Slovinsko. Třeba Srbsko ale zájem o NATO nemá, řekl podle serveru Anadolu Ajansı před nedávnem srbský prezident Aleksandar Vučič.
NATO je aliancí zemí Evropy a Severní Ameriky. Po rozpadu východního bloku koncem devadesátých let se její význam začal rapidně navyšovat. Země hledaly nové trhy i bezpečnostní záruky, a právě NATO něco takového nabízelo. Ani země bývalé Jugoslávie dlouho neváhaly a kromě Srbska, Kosova nebo Bosny a Hercegoviny se dnes do NATO řadí už všechny.
Státy bývalé Jugoslávie si od členství v NATO slibují, že by je organizace měla v případě vojenského napadení chránit. Pilířem Severoatlantické smlouvy je článek pět, podle kterého je útok na jednoho člena útokem na celou alianci.
Řada bývalých jugoslávských ekonomik byla dlouhá staletí centrem střetu mezi Východem a Západem. Srbsko ale svůj zájem o členství v NATO stále nemá, a to navzdory trvající ruské války na Ukrajině.
Důvodem je podle některých odborníků hlavně bombardování v roce 2019, kvůli kterému chce i nadále zůstat neutrální zemí. NATO se sice podle serveru Anadolu Ajansı snaží vztahy zlepšit, Srbsko to ale zatím příliš neopětuje.