S pandemie si odneseme psychická traumata, tvrdí vědci

Nedávno jeden z pacientů pro deník Pravda24 přiznal: „Dopady nemoci cítím dodnes. Trauma je trvalé a silné způsobené dramatickými zážitky.“ Psychiatři a psychologové bijí na poplach: po epidemii to bude běžné.

Nespavost, apatie, používání stimulantů ke zlepšení nálady, panika, hněv, rozptýlení. To jsou nejmírnější účinky postovidového traumatu. Jeden ze tří obyvatel Itálie je vystaven riziku traumatu kvůli pandemii. Ženy jsou ohroženy více. Trauma postihuje nejen ty uzdravené, pracovníky ve zdravotnictví a blízké, kteří zemřeli na COVID-19, ale také všechny, kteří utrpěli následky pandemie, dokonce jen nepřímo. „Nikdo nebude stejný, jako dříve. Rok krize hrozí rozvojem chronického stresu, takzvané posttraumatické stresové poruchy, která může zanechat dlouhodobé nebo dokonce nevratné stopy u všech, kteří také nepřímo prožívají emoční zátěž pandemie,“ oznámili italští psychiatři.

V Japonsku také prožívají masové trauma, včetně jeho nejtěžší formy: posttraumatické stresové poruchy. Vláda vyzvala Čínu, aby přestala Japonce, kteří vstupují do země, podrobovat análním testům na COVID-19, aby to nezpůsobilo, že Japonci nebudou ještě více psychologicky znepokojeni, protože postup jim způsobuje „duševní utrpení“, vysvětlila japonská vláda.

Měli bychom být také připraveni na záplavu kolektivních, postovidových potíží. Před několika lety byla ve studii Ezop-1 (na vzorku 10 000 lidí ve věku 18-64 let) bylo diagnostikováno každé páté osobě jedno z těchto onemocnění: deprese, schizofrenie, úzkostné poruchy, závislost na psychoaktivních látkách atd. 10 % trpělo neurózou. Vědci odhadují, že nárůst psychických problémů v populaci bude větší než dříve. A to nejen v Česku. Před epidemií výše uvedená WHO předpověděla, že duševní problémy budou pro společnosti v příštích letech největší výzvou.