Ryba, která zbořila internet: Vyplavala z hlubin a získala miliony fanoušků. Češi nad jejím osudem pláčou
Začátkem února letošního roku obletělo svět fascinující video, které zachycuje vzácný úkaz – černého mořského ďasa, který krátce před svou smrtí vyplaval k hladině. Tento děsivý tvor se stal hlavní hvězdou virálního videa hlavně proto, že za normálních okolností žije v nejhlubších místech oceánu a je téměř nemožné ho spatřit na vlastní oči.
Ryba si hned získala tisíce fanoušků, kteří se dojímají nad tím, že chtěla naposledy před smrtí spatřit denní světlo. Za jejím chováním se pravděpodobně skrývá více než jen smutná poetika života. K jevu se vyjádřilo hned několik mořských biologů, kteří byli pozorováním velkotlamce Johnsonova stejně nadšeni jako zbytek veřejnosti.
Mořský biolog z Rice University, Kory Evans, se k videu vyjádřil následovně: „Když jsem to video viděl poprvé, upřímně jsem nevěřil tomu, co vidím. Myslel jsem, že je to umělá inteligence.“ Bruce Robinson, který je vedoucím pracovníkem výzkumného ústavu Monterey Bay Aquarium Research Institute zase uvedl, že je opravdu velká vzácnost vidět tuto rybu jinde než v hlubinách oceánu.
Virální video, které vzbudilo v lidech emoce i zamyšlení nad životem
Video, na kterém je černý mořský ďas neboli velkotlamec Johnsonův zachycen, jak plave téměř u hladiny na Tenerife, vzbudilo u veřejnosti velké emoce. V diskuzích se lidé zamýšlejí nad smutným osudem tohoto stvoření i nad samotným životem. Tato ryba se tak stala jakýmsi symbolem naděje a téměř “tragickým hrdinou” mořského světa.
Dojemnost celé scény je ještě umocněna tím, že se ryba pár hodin zdržela u hladiny a proplouvala mezi pronikajícími paprsky slunce, dokud nezemřela. I když mnoho fanoušků našlo ve smrti ryby nějaký hlubší význam, skutečný důvod, proč velkotlamec vyplaval na povrch, bude mnohem prozaičtější.
Vědci vysvětlení hledají, pár teorií však mají
Důvodů, proč tato děsivě vypadající hlubinná ryba vyplavala až k hladině, může být hned několik. Teorie zmiňují například působení teplých proudů, které má na svědomí podmořská sopečná činnost na Kanárských ostrovech. Velkotlamce mohl proud vynést až k hladině, odkud se již nedokázal dostat zpět.
Další teorií, kterou zmiňuje mořský biolog Bruce Robinson, je, že velkotlamec mohl pozřít rybu s plynovým měchýřem. Plyn se pak v těle ryby rozpínal a vynesl ji z hlubin výše. Za krátkým životem mohla být také nějaká choroba nebo větší dravec, který velkotlamce pozřel nebo nějakým způsobem zachytil a ten se následně z predátorova sevření vymanil až ve chvíli, kdy mířil ke hladině.
Ryba fascinuje vzhledem i způsobem života
Černý mořský ďas, známý také jako velkotlamec Johnsonův (Melanocetus johnsonii) žije obvykle v hloubce mezi 200 až 2 000 metry pod mořskou hladinou. Jeho přirozeným prostředím je naprostá tma a tělo je těmto extrémním podmínkám skvěle přizpůsobeno. Kůže je velmi tenká, téměř průsvitná a oči jsou nenápadné a zakrnělé.
Asi nejvíce zajímavým prvkem je “světélkující lampa”, kterou velkotlamec vábí ve tmě mořského dna svou kořist. Jedná se o výběžek na hlavě se schopností bioluminescence, ke kterému se nic netušící kořist se zájmem přiblíží, přičemž vplouvá predátorovi přímo k tlamě. Veřejnosti je tato děsivá ryba známá především z knih a muzejních sbírek, o její popularitu se však postaral i kreslený film Hledá se Nemo.
Virální video zachycující velkotlamce je velmi vzácné i proto, že se jedná teprve o druhé zdokumentování tohoto druhu. První nahrávka vznikla v roce 2014 a pořídil ji právě vedoucí vědecký pracovník Monterey Bay Aquarium Research Institute Bruce Robison. Tentokrát však byla ryba zachycena 580 metrů pod hladinou pomocí dálkově ovládaného podvodního vozidla.
Zdroje: iDnes.cz, Novinky.cz, Nationalgeographic.cz, zoom.iprima.cz
