Ruští agenti štvou Němce proti Ukrajině. Jeden z nich vede Putinův fanklub

Přidat na Seznam.cz

Humanitární i vojenská pomoc Německa je pro Ukrajinu zásadní. Rostoucí ceny energií jsou ale pro německou veřejnost těžkou zkouškou. Na sociálních sítích i v ulicích měst běží kampaň vyzývající Berlín k přehodnocení své podpory Ukrajině. Jenže osoby, které za ní stojí, jsou napojeny na krajní pravici a Rusko.

Německo jakožto největší ekonomika Evropské unie přislíbila Ukrajině rozsáhlou pomoc v boji proti ruským okupantům. Část německé společnosti, vedená osobním přesvědčením a obavami z prudce rostoucích cen všeho, však s proukrajinským kurzem Berlína vyjadřuje hlasitý nesouhlas, všímá si list Financial Times.

Jak popisuje deník The Insider, na demonstracích se pod vlajícími německými a ruskými vlajkami připomínají staré vazby východního Německa na Sovětský svaz a desetiletí závislosti na ruském plynu. Protestuje se „za mír“ a proti NATO, ukrajinští uprchlíci jsou terčem urážek.

Dvojí identita

Deník Euronews s odkazem na investigaci agentury Reuters informuje, že osoby, které vedou na internetu i v ulicích měst kampaň za změnu kurzu vůči Ukrajině, mají vazby na pravicové strany a Rusko.

Ruské zájmy v Německu prosazuje třeba Max Schlund, který se ještě před deseti lety jmenoval Rostislav Tesljuk a býval důstojníkem ruských vzdušných sil.

Společně se svou přítelkyní Elenou Kolbasnikovou v posledních měsících organizoval demonstrace v Kolíně nad Rýnem a cestoval na okupovanou východní Ukrajinu. V prosinci se měl pár na pozvání a za peníze jedné sankcionované ruské vládní agentury zúčastnit konference v Moskvě, nestihl však let.

K dalším hlasitým zastáncům Ruska patří člen kozáckého spolku podporujícího ruskou agresi na Ukrajině, provozovatel německojazyčného kanálu Putinův fanklub na sociální síti Telegram nebo ředitel organizace Německo-ruské duše, která vybírá finance na podporu donbaských separatistů.

Mnozí z identifikovaných mají vazby na ruský stát nebo jeho subjekty, někteří jsou spojováni s německou krajní pravicí a neonacisty. V prosinci odhalený pokus o státní převrat mezi nimi silně rezonoval a ozývaly se hlasy volající po šturmu na německý parlament.

Potomci německých osadníků

V Německu žijí více než čtyři miliony Rusů. Někteří z těch, co sem po rozpadu Sovětského svazu zamířili, jsou potomky německých přistěhovalců, které v 18. století do Ruska pozvala carevna Kateřina Veliká. Díky svým německým kořenům po návratu získali státní občanství.

Tato skupina obyvatel podle průzkumů častěji volí pravicovou stranu Alternativa pro Německo, volá po zpřísnění imigračních pravidel a vymezuje se proti islámskému vlivu.

Zdroj: Euronews, Financial Times, The Insider