Pozůstatky obětí Hitlerova doktora Menegeleho nalezeny na univerzitě v Berlíně

Je velmi pravděpodobné, že ostatky nalezené v areálu Svobodné univerzity v Berlíně patří obětem Dr. Mengeleho z koncentračního tábora. „Vedení univerzity však další vykopávky blokuje.“ – píše list Berliner Zeitung. Německý deník také tvrdí, že rektor dělá vše pro to, aby se celá záležitost rychle ututlala.

Jak se na půdě Svobodné univerzity v Berlíně našly ostatky obětí Dr. Mengeleho z koncentračního tábora v Osvětimi? 1. července 2014 narazili stavební dělníci při práci v areálu na jámu naplněnou lidskými kostmi.

Případem ostatků nalezených na Svobodné univerzitě v Berlíně se zabývali vyšetřovatelé z Ústavu soudního lékařství kliniky Charité. Prozkoumali nález a zjistili, že jde o 250 litrů úlomků kostí, které byly nalezeny v sedmi papírových sáčcích, většinou lidského původu, a to jak od dětí, tak od dospělých. V zemi se nacházely již několik desetiletí. Mezi kostmi bylo nalezeno také deset kulatých plastových štítků různých barev s ručně psanými čísly.

Lékař Josef Mengele, který zde pracoval v letech 1943/44, dodal Institutu císaře Viléma (KWIA), který tehdy sídlil na Svobodné univerzitě v Berlíně (FU), nespočet lidských těl. „Většinou židovští muži, ženy a děti, kteří byli zaživa vyšetřováni lékaři v koncentračních táborech a poté zavražděni pro výzkumné účely,“. – píše deník.

„Vědecký materiál“ – jak Dr. Mengele a jeho bývalý šéf, profesor Ottmar von Verschuer, který vedl KWIA, nazývali kosti, oči, vzorky krve a orgány zavražděných, z nichž stovky byly zejména v roce 1944 převezeny z Osvětimi do Berlína.

Rektor Svobodné univerzity v Berlíně Peter-André Alt a jeho zaměstnanci to v roce 2014 věděli, nikoli však policie a soudní znalci. Vedení univerzity „vědomě, částečně vědomě nebo z nedbalosti“ neinformovalo dotčené útvary a veřejnost o pravděpodobném pozadí nálezu.

„Jak tušíme, snaha Svobodné univerzity v Berlíně o získání titulu „dokonalá univerzita“ byla v té době důležitější než mnoho jiných věcí. Slova jako „Mengele“, „zavraždění Židé“ nebo „Auschwitz“ byla v tomto kontextu považována za nevhodná.