Polární záře: I když se dá pozorovat hlavně ve Skandinávii, za určitých podmínek je viditelná i v ČR

Jednou za čas se stane něco, co vypadá jako z jiného světa. V noci zčistajasna obloha zezelená, začne se vlnit, mihotá a jako by tančila. Ne, není to sen ani optický klam – to jen vesmír rozehrál jednu ze svých nejkrásnějších světelných show: polární záři. Většinou si ji spojujeme s Norskem, Islandem nebo dalekým severem. Ale občas se stane zázrak – a tenhle úchvatný úkaz dorazí až k nám, do Česka.

Záhada vysoko nad hlavami – jak záře vzniká

Polární záře, neboli aurora borealis, se objevuje vysoko v atmosféře – většinou ve výšce 100 až 250 kilometrů. Ale její příběh začíná mnohem dál. Až na Slunci.

To totiž neustále vypouští do prostoru proud nabitých částic – říká se mu sluneční vítr. A když na Slunci dojde k silné erupci nebo výronu koronální hmoty (tzv. CME), vystřelí se směrem k Zemi ještě větší „dávka“ těchto částic.

Jakmile tyto částice narazí na magnetické pole Země, většinou se od něj odrazí. Ale u polárních oblastí je ochranný štít slabší – a právě tudy se částice dostanou do atmosféry. Tam se začnou srážet s molekulami kyslíku a dusíku a při tom vzniká světlo. Výsledek? Noční obloha, která připomíná vlnící se závoj barev – zelené, růžové, červené i fialové.

Barva záleží na tom, s jakým plynem se částice střetne a v jaké výšce. Nejčastěji září zeleně (kyslík okolo 100 km), ale když se zadaří, můžeme vidět i jiné odstíny.

Jak se záře dostane až k nám

Naše zeměpisná šířka k polární záři běžně nepatří. Jenže když Slunce zvýší otáčky a pošle silnou dávku částic, může se oblast, kde je záře vidět (tzv. aurorální ovál), rozšířit až do střední Evropy – tedy i nad Česko.

Například v květnu 2024 došlo k mimořádné události: Slunce tehdy vychrlilo několik mohutných výronů a obloha se rozzářila nejen nad Norskem, ale i nad Beskydami, Vysočinou nebo Prahou. Lidé ji viděli pouhým okem – bez speciální techniky. A někteří si odnesli zážitek na celý život.

Takové chvíle ale nejsou běžné. Nejčastěji přicházejí v období tzv. slunečního maxima – to právě probíhá teď a potrvá přibližně do roku 2026.

Jak zjistit, kdy vyrazit

Chytit polární záři u nás je trochu jako lovit poklad. Potřebujete:

• předpověď geomagnetické aktivity – sledovat ji můžete pomocí specializovaných aplikací.
• jasné počasí – bez mraků a pokud možno i bez Měsíce, který by záři přebíjel,
• tmavé místo mimo městský smog – ideálně s výhledem na sever.

Kam vyrazit? Skvělé jsou třeba:

• Lysá hora v Beskydech,
• Devět skal na Vysočině,
• Jizerské hory nebo Šumava.

Ať už zamíříte kamkoli, hlavně se obrňte trpělivostí. Ne vždycky se zadaří, ale když ano, stojí to za to.

Malé upozornění na závěr

Mějte realistická očekávání. Záře nad Českem obvykle není tak silná jako ta v Laponsku – často je viditelná jen jako zelenkavý pás nebo závoj, který lépe vynikne na dlouhé expozici fotoaparátu než pouhým okem. Ale když ji opravdu zahlédnete – i jen na chvilku – je to moment, který zůstane v paměti.

Zážitek, který se nedá naplánovat, ale stojí za pokus

Polární záře není jen přírodní úkaz. Je to připomínka toho, jak silně jsme stále propojení s vesmírem. I když to není běžná podívaná, o to víc si ji vážíme. A někdy stačí jen sledovat předpověď, sbalit termosku, čelovku a vyrazit do tmy.

A pak už jen doufat, že se obloha roztančí.

Zdroje: seznamzpravy.cz, junior.rozhlas.cz, National Science Foundation, Live Science