Počet jaderných zbraní v držení velmocí roste. Nejvíce jich vyrobili v posledním roce Číňani

Na celém světě je nyní odhadem 12 512 hlavic, přičemž většinu nových hlavic ve vojenských skladech má údajně Čína, píše deník The Guardian.

Podle předního thinktanku, jehož analytici varují, že se svět „řítí do jednoho z nejnebezpečnějších období v dějinách lidstva“, počet funkčních jaderných zbraní v arzenálech hlavních vojenských mocností opět roste.

V době zhoršujících se mezinárodních vztahů i eskalace jaderných šarvátek je nyní na světě podle odhadů 12 512 hlavic, z nichž 9 576 je ve vojenských skladech připraveno k potenciálnímu použití, což je o 86 více než před rokem.

Tímto nárůstem končí období postupného poklesu, které následovalo po skončení studené války. Stockholmský mezinárodní institut pro výzkum míru (Sipri) uvedl, že 60 z nových hlavic drží Čína.

Další nové zbraně připadají na Rusko (12), Pákistán (5), Severní Koreu (5) a Indii (4).

Nárůst počtu bojově použitelných hlavic přichází navzdory prohlášení pěti stálých členů Rady bezpečnosti OSN – USA, Ruska, Číny, Spojeného království a Francie – z roku 2021, že „jadernou válku nelze vyhrát a nikdy se nesmí vést“.

Rusko a USA společně vlastní téměř 90 % všech jaderných zbraní na světě. Kromě použitelných jaderných zbraní mají obě mocnosti každá více než 1 000 hlavic, které byly dříve vyřazeny z vojenské služby a které postupně demontují.

Z celkového počtu 12 512 hlavic na světě, který zahrnuje i hlavice vyřazené z výzbroje a čekající na demontáž, jich je podle odhadů Sipri rozmístěno 3 844 s raketami a letadly.

Přibližně 2 000 z nich – téměř všechny patří Rusku nebo USA – jsou udržovány ve stavu zvýšené operační pohotovosti, což znamená, že jsou namontovány na raketách nebo se nacházejí na leteckých základnách, kde jsou umístěny jaderné bombardéry.

Sipri však upozorňuje, že je obtížné posoudit úplný obraz, protože řada zemí, včetně Ruska, USA a Spojeného království, snížila úroveň transparentnosti od doby, kdy Vladimir Putin zahájil svou plnohodnotnou invazi na Ukrajinu.

Čína, třetí největší jaderná mocnost na světě, údajně zvýšila počet svých bojových hlavic z 350 v lednu 2022 na 410 v lednu 2023. Očekává se, že tento arzenál bude dále růst, ale Sipri předpovídá, že nepřekoná arzenály USA a Ruska.

Zpráva dodává, že Čína nikdy neoznámila velikost svého jaderného arzenálu a že mnoho odhadů se opírá o údaje amerického ministerstva obrany (DOD).

V roce 2021 komerční satelitní snímky odhalily, že Čína zahájila výstavbu stovek nových raketových sil na severu svého území.

Hans M. Kristensen, vedoucí pracovník programu Sipri pro zbraně hromadného ničení, uvedl: „Čína zahájila významné rozšiřování svého jaderného arzenálu. Je stále obtížnější dát tento trend do souladu s deklarovaným cílem Číny mít pouze minimální jaderné síly potřebné k udržení své národní bezpečnosti.“

Dalšími největšími jadernými mocnostmi na světě jsou Francie (290) a Velká Británie (225) a očekává se, že britský operační arzenál dále poroste poté, co před dvěma lety Británie oznámila, že zvyšuje svůj limit z 225 na 260 hlavic.

Z 225 britských hlavic je údajně 120 operačně k dispozici pro vynesení pomocí balistických raket odpalovaných z ponorek (SLBM) Trident II D5, přičemž přibližně 40 hlavic je neseno na ponorce s jaderným pohonem (SSBN), která je neustále na hlídce.

Vláda Spojeného království však uvedla, že v souvislosti se zvýšeným celosvětovým napětím již nebude veřejně zveřejňovat množství jaderných zbraní, rozmístěných hlavic ani rozmístěných raket.

Nová britská politika je jen jedním ze znaků rozpadu spolupráce v otázce budoucnosti jaderných zbraní.

Spojené státy po invazi na Ukrajinu pozastavily dvoustranný dialog o strategické stabilitě s Ruskem a Kreml oznámil, že pozastavuje svou účast v poslední zbývající smlouvě o kontrole jaderných zbraní, která omezuje strategické jaderné síly obou nepřátel ze studené války.

Ruská vláda mezitím od invaze na Ukrajinu 24. února stále častěji hovoří o riziku jaderné války.

Putin prohlásil, že uvedl ruské jaderné odstrašení do stavu nejvyšší pohotovosti.

Bezprostředně po invazi také prohlásil, že následky pro ty, kteří se jeho zemi postaví do cesty, budou „takové, jaké jste v celé své historii ještě neviděli“.

Od té doby vyzbrojování ukrajinské armády ze strany NATO vyvolává neustálý proud jaderných hrozeb ze strany osob blízkých Kremlu.

Dan Smith, ředitel společnosti Sipri, uvedl: „V současné době je situace v Rusku velmi vážná: „Vplouváme do jednoho z nejnebezpečnějších období v dějinách lidstva. Je nezbytné, aby světové vlády našly způsoby, jak spolupracovat, aby uklidnily geopolitické napětí, zpomalily závody ve zbrojení a vypořádaly se se zhoršujícími se důsledky ekologického rozkladu a rostoucího hladu ve světě.“

Zdroj: The Guardian, Sipri