Pivo bude v Evropě dražší a chuť horší, tvrdí vědci. Důvodem má být klimatická krize. Česká republika má nejvíce pivařů na světě

Přidat na Seznam.cz

Vědci varují, že klimatické změny již mění chuť a kvalitu piva. Podle studie ovlivňuje globální oteplování množství a kvalitu chmele, který je klíčovou složkou většiny piv. V důsledku toho může pivo zdražit a výrobci budou muset přizpůsobit své metody vaření. Vědci předpovídají, že pokud se zemědělci nepřizpůsobí teplejšímu a suššímu počasí, klesnou výnosy chmele v evropských pěstitelských oblastech do roku 2050 o 4-18 %, zatímco obsah alfa kyselin ve chmelu se sníží o 20-31 %.

„Pivaři změnu klimatu rozhodně pocítí, ať už v ceně, nebo v kvalitě,“ uvedl Miroslav Trnka, vědec z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR a spoluautor studie. „Z našich údajů se zdá, že je to nevyhnutelné.“

Pivo, které je po vodě a čaji třetím nejoblíbenějším nápojem na světě, se vyrábí kvašením sladových zrn, jako je ječmen, pomocí kvasinek. Obvykle se dochucuje aromatickým chmelem pěstovaným převážně ve středních zeměpisných šířkách, který je citlivý na změny světla, tepla a vody.

V posledních letech se poptávka po kvalitním chmelu zvýšila v důsledku rozmachu řemeslných piv s výraznější chutí. Studie však zjistila, že rostliny jsou ohroženy emisemi plynů, které ohřívají planetu. Výzkumníci porovnali průměrné roční výnosy aromatického chmele v období 1971-1994 a 1995-2018 a zjistili „výrazný pokles produkce“ o 0,13-0,27 tuny na hektar. Největší pokles průměrného ročního výnosu chmele zaznamenalo slovinské město Celje, a to o 19,4 %, uvádí deník The Guardian.

V Německu, druhém největším producentovi chmele na světě, klesly průměrné výnosy chmele v odrůdě Spalt o 19,1 %, v odrůdě Hallertau o 13,7 % a v odrůdě Tettnang o 9,5 %, zjistila studie.

Pivovarnictví ve střední Evropě má tisíciletou tradici a je základním kamenem kultury. Podle zprávy japonského výrobce piva Kirin vypijí lidé v České republice více piva než kdekoli jinde na světě. V Německu, kde je výroba piva již 500 let regulována „zákonem o čistotě“, přivítá Oktoberfest každoročně ve svých stanech 6 milionů pijáků piva z celého světa.

Chuť piva nezávisí jen na chmelu, ale vysvětluje to část popularity tohoto nápoje, řekl Trnka. „Napříč evropskými hospodami se kromě počasí a politiky nejčastěji debatuje o … pivu.“

Počasí i politika však mění chuť piva. Světoví lídři slíbili, že se pokusí do konce století zastavit oteplování planety o více než 1,5 °C nad předindustriální úroveň, ale vypouštějí příliš mnoho skleníkových plynů, aby tento cíl splnili. Studie zjistila, že obsah alfa kyselin v chmelu, které dodávají pivu výrazné aroma, klesl ve všech regionech.

S rostoucími teplotami a ubývajícími srážkami někteří pěstitelé chmele přesunuli zahrady výše, umístili je do údolí s větším množstvím vody a změnili rozestupy mezi řádky plodin.

Výzkumníci modelovali vliv budoucího oteplování na plodiny za použití emisního scénáře podobného současné politice. Zjistili, že pokud nebudou přijata žádná adaptační opatření, klesnou do roku 2050 výnosy chmele o 4,1-18,4 % ve srovnání s průměrem z let 1989-2018. Předpokládaný pokles bude způsoben především teplejším počasím a častějším a silnějším suchem.

zdroj: The Guardian, Studie