Nobelova cena míru byla udělena íránské bojovnici za lidská práva. Musela snést i 154 ran bičem. Manžela a své děti neviděla roky

Norský Nobelův výbor se rozhodl udělit Nobelovu cenu za mír pro rok 2023 íránské bojovnici za lidská práva Narges Mohammadíové. Ta je dlouholetou aktivistkou a hlasitou kritičkou íránského režimu, zejména v oblasti útlaku žen. Mohammadíová je v současné době stále ve vězení.

Mohammadíová se stala pátým laureátem, který tuto cenu obdržel ve vězení. Dalšími letošními kandidáty byli třeba ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, vězněný ruský disident Alexej Navalnyj či vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská.
Narges Mohammadiová se již dlouho pohybuje v oblasti boje za lidská práva. Vystudovala fyziku, později pracovala jako inženýrka a psala sloupky do proreformního tisku. Režim ji poprvé zatkl v roce 1998 za kritiku vlády, tehdy strávila rok ve vazbě.
Její boj si vyžádal i obrovské osobní náklady. Celkem ji íránský režim třináctkrát zatkl, pětkrát odsoudil a vyměřil jí celkem 31 let vězení a 154 ran bičem. Její manžel Taghi Rahmani, taktéž prominentní aktivista, žije v exilu v Paříži s jejich dvěma dětmi a roky se již neviděli, jak píše BBC.

Před rokem vyšly do ulic íránské ženy protestovat proti zabití mladá Kurdky Mahsy Aminiové. Její smrt vyvolala největší politické demonstrace proti íránskému teokratickému režimu od jeho nástupu k moci v roce 1979. Statisíce Íránců se zúčastnily pokojných protestů proti brutalitě a útlaku žen ze strany úřadů. Režim protesty tvrdě potlačil – více než 500 demonstrantů bylo zabito. Nejméně 20 000 lidí bylo zatčeno a drženo ve vazbě. Heslo přijaté demonstranty – „Žena – život – svoboda“ vyjadřuje odhodlání a práci Narges Mohammadíové, která represe tvrdě odsoudila ve svém článku.

Na Nobelovu cenu za mír bylo letos nominováno 351 kandidátů, 259 jednotlivců a 92 organizací. Jednalo se o druhý nejvyšší počet v historii.

Zdroj: Nobelův výbor, BBC