Mimořádná daň jen pro velké firmy a banky a střední ne? Vláda jedná účelově, vyjadřují se Piráti
Daň z mimořádných zisků bude předmětem pátečního jednání vlády. Už teď to ale vypadá, že se zástupci stran nemohou dohodnout. Piráti chtějí, aby byly zdaněny i středně velké podniky. Minstr financí Zbyněk Stanjura z ODS se brání a chce v „balíčku“ zanechat jen šest největších bank.
Vláda se již několik týdnů snaží marně najít shodu, na jaké firmy uvalit daň z mimořádných zisků a jak by měla být vysoká. Proběhlo už několik jednání a konečný výsledek bychom mohli znát po zítřejším jednání. Poslanci mají na programu závěrečné hlasování o daňovém balíčku, jehož součástí je právě i mimořádné zdanění.
Velké banky ano, střední ne, zní z ODS.
Ministr financí Zbyněk Stanjura z ODS trvá na tom, že se má mimořádná daň na neočekávané zisky energetických firem a bank vztahovat jen na šest největších bank a má mít po celou dobu platnosti, tedy od roku 2023 po dobu tří let, sazbu 60 procent. Předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek se k tomu vyjadřuje kriticky. „Za nás je důležité, aby ta daň nebyla diskriminační a nebyla udělována účelově výjimka pro středně velké banky. A ty se tak nepodílely na nákladech energetické krize. Státní rozpočet je v rekordním deficitu, potřebujeme každou korunu a nemůžeme si dovolit přijít o deset miliard korun od středních bank,“ řekl Michálek pro iRozhlas.
Jak uvádí Reflex, Piráti si dokonce postavili zavedení daně jako politický problém s nevysloveným podtextem, že mohou vystoupit z vlády. A původně chtěli už zdanění od roku 2002. Na toto prohlášení reagovala burza pádem cen akcií některých energetických firem o desítky procent.
Vláda stanovila hranici účelově
Mezi velkou desítku, která bude mimořádně zdaněna patří Unipetrol, ČEZ, EPH, Tykačovo impérium a šest největších bank. Vláda počítá s výběrem 33 miliard, pokud by byly zahrnuty i menší banky, bylo by to o další 10 miliard navíc. Podle Michálka stanovila vláda účelově hranici pro placení mimořádné daně v případě bank roční úrokový výnos ve výši šest miliard korun. A menší banky se tam tak nedostanou. Navrhuje snížení hranice, aby se windfall tax dala uplatnit i například na J&T Banka, Air Banka či Fio Banka.
Co je windfall tax
Jde o vyšší sazbu daní, které jsou výsledkem náhlého neočekávaného zisku určité společnosti nebo odvětví, často v důsledku geopolitických nepokojů, války nebo přírodní katastrofy. Tedy typ daně určený pro mimořádnou politickou situaci. Poprvé tento typ zdanění použila premiérka Margaret Thacherová v roce 1981. Historicky byly daně z neočekávaných zisků ukládány v důsledku oportunistického „zdražování“ nebo „ziskuchtivosti“, ať už domnělé nebo skutečné.
Zdroje: iRozhlas, Reflex, Wikipedia