Lékaři zaznamenali rekord. Žena trpěla covidem téměř celý rok

Experti nedávno informovali o mimořádně zajímavém případu nákazy koronavirem. Nejmenovanou ženu nemoc trápila téměř celý rok. Lékaři zpočátku nechápali, jak je něco takového možné. Obzvlášť je zarazil fakt, že virus, kterým se pacientka infikovala, již nebyl běžně přítomen, informoval portál Science News. 

Nejmenovaná 47letá žena, která se v minulosti vyléčila z rakoviny, bojovala s covidem-19 rekordních 335 dní, což je nejdelší zdokumentovaný případ infekce. Poprvé byla hospitalizována v zařízení National Institutes of Health (NIH) v Bethesdu v USA na jaře roku 2020. O jedenáct měsíců později měla stále pozitivní test na koronavirus.

Jelikož žena před třemi lety překonala lymfom, léčba v jejím těle zanechala jen velmi málo B buněk – imunitních buněk, které produkují protilátky, takže byla náchylnější ke zhoršenému průběhu nákazy. Až v dubnu letošního roku se symptomy začaly zmírňovat a testování na COVID-19 bylo negativní. Většina lidí přestane pociťovat příznaky v průměru po deseti až jedenácti dnech. Jen pět až deset procent lidí má příznaky, které trvají déle, týdny až měsíce, což z tohoto případu činí opravdovou anomálii. 

Museli sekvenovat genom
Infektoložka ze zařízení NIH Veronique Nussenblattová a její kolegové, kteří pacientku léčili, původně věřili, že opakované pozitivní testy na COVID-19 byly výsledkem neškodných virových fragmentů přetrvávajících v těle po odstranění infekce. Když však virová zátěž, která byla dříve velmi nízká, letos v březnu u pacientky opět stoupla, lékaři se rozhodli sekvenovat její genom v naději, že dostanou odpověď na některé z jejich otázek.

Výsledky ukázaly, že koronavirus v organismu byl velmi podobný tomu, který měla před deseti měsíci. Šlo o jednu z prvních verzí SARS-CoV-2, která již v té době nebyla v oběhu. Sekvenování také odhalilo dvě genetické delece, které by mohly vysvětlit, jak se virus vyvinul, když proti němu bojoval oslabený imunitní systém pacienta. Prvním byla mutace spike proteinu, který virus používá ke vstupu do buněk. Druhá delece, podle výzkumníků ještě zajímavější, byla těsně mimo sekvenci vrcholového proteinu a byla mnohem větší. Takové mutace vedou ke vzniku nových variant, které umožňují viru vyhnout se imunitním reakcím. To způsobuje, že pacient je neustále nemocný. Chronické infekce u jedinců s oslabenou imunitou, jako je i tato žena, mohou pomoci při usnadnění těchto rekurentních cyklů replikace viru,

Alfa varianta se například mohla poprvé objevit právě u jedince s oslabenou imunitou. Je proto velmi důležité zabránit infikování lidí s oslabenou imunitou, aby se minimalizovalo riziko, že virus zmutuje na novou variantu. Tento příběh má šťastný konec, po několika negativních testech Nussenblattová prohlásila, že infekce z těla pacientky konečně zmizela.

Zdroj: science.org