Koronaviry dostanou nová jména

Před vypuknutím epidemie si mnozí pletli virus s bakterií. Nyní je zkratka SARS-CoV-2 všeobecně známá. Co však znamená zkratka B.1.351? Jedná se o vědecký termín pro jihoafrickou variantu (mutaci) viru SARS-CoV-2. Světová zdravotnická organizace (WHO) se mimo jiné rozhodla věc zjednodušit a doporučuje používat pro označení variant koronaviru písmena řecké abecedy.

Řecká abeceda obsahuje 24 písmen. Prozatím jsou první čtyři z nich považovány za nejnebezpečnější varianty SARS-CoV-2. Nový jmenovatel nenahrazuje ten předchozí. Ten se bude ve vědecké a lékařské komunitě používat i nadále. „Řečtina“ má usnadnit nejen zapamatování názvů virů, ale také zajistit, aby nebyly spojovány s negativními soudy a emocemi, protože populární sdělení používá přídavná jména označující údajně původ viru. WHO vyzývá vlády, média a další subjekty, aby tyto nové značky přijaly. V reakci na požadavek WHO se budeme snažit označovat britskou variantu jako ALFA (α), jihoafrickou variantu jako BETA (β), brazilskou variantu jako GAMMA (γ) a indickou variantu jako DELTA (δ).

Viry přirozeně mutují a mění se v průběhu šíření v populaci. Většina mutací viru SARS-CoV-2 je neškodná. Nové varianty vznikají, když některé z mutací způsobí, že se forma viru vyvine tak, že má jiné vlastnosti než původní. Podle WHO jsou „znepokojivé varianty“ ty, které se šíří rychleji, způsobují závažnější onemocnění nebo jsou odolné vůči lékům či vakcínám. Čtyři výše uvedené jsou klasifikovány jako zvláště nebezpečné. Podle britské zdravotnické služby (k 27. květnu) se na 38 procentech nových infekcí podílela varianta Delta.