Konec éry střídání času: Jak tento krok ovlivní vaši produktivitu a zdraví?
Střídání letního a zimního času bylo v praxi poprvé vyzkoušeno na začátku 20. století. A to i přesto, že první snahy o změnu měl již v roce 1784 Benjamin Franklin, který chtěl využít výhody denního světla. Pro některé z nás může mít konec střídání času pozitivní vliv nejen na zdraví, ale také na produktivitu. Neplatí to ovšem vždy.
I když během let došlo k mnoha změnám, v současné době se na našem území stále čas o jednu hodinu posouvá. A to vždy v letním a zimním období. O definitivním ukončení změny času z letního na zimní a naopak již rozhodla Evropská unie. Přesné datum změny ale nebylo stanoveno. A tak se stále čeká, kdy ke změně skutečně dojde. Podle posledních informací si každá ze zemí může sama rozhodnout, zda zůstane u letního či zimního času.
Zrušení změn má mít pozitivní vliv na každého z nás
Změna letního a zimního času má dle různých studií negativní vliv na naše zdraví. Velkou zátěž představuje především pro naši psychiku. Předpokládá se, že dojde-li k ukotvení jednoho z časů, projeví se změny na výrazném zlepšení produktivity i zdraví člověka. V jakých oblastech jsou posuny očekávány? Konkrétně například:
- Ustálení produktivity – Změna času podporuje výkyvy v soustředěnosti i produktivitě lidí. Lidský organismus se musí soustředit na změnu času a svých návyků. I přesto, že se jedná pouze o jednu hodinu, pro lidský organismus jde o zásadní časovou změnu. Předpokládá se tak, že díky ustálení času dojde ke zvýšení výkonnosti lidí. Ti se nebudou muset potýkat s nepravidelnou změnou svých biologických rytmů.
- Kvalitní spánek bez narušení spánkového režimu. Je prokázáno, že vstáváme-li každý den v přibližně stejný čas, organismus si může zvyknout i na vstávání ve velmi brzkých hodinách. To neplatí ve chvíli, kdy je kvůli změně času narušen náš biologický rytmus. Zvykání si na nové časové návyky vede nejen k nespavosti a únavě. Negativně bývá ovlivněna i kvalita spánku.
- Vliv na naši psychiku. V životě člověka probíhají stále nějaké změny. Proč zbytečně přidávat další? Odpůrci považují změnu času za zbytečnou. Dle nich se negativně může podepsat na zvýšení únavy. Ta jde často ruku v ruce s narůstajícím stresem a nervozitou. Nejeden výzkum potvrdil, že při přechodu na letní čas se lidé více potýkají s depresemi a úzkostmi. Zvýšenému nárůstu by se právě ustálením času šlo poměrně snadno vyhnout.

Ne každá změna je vždy k lepšímu
Odborníci jsou změně času nakloněni. Předpokládá se, že díky ustálení času dojde ke zlepšení zdraví lidí i ke zvýšení jejich produktivity. Objevují se ale i různé negativní názory. Přirozené denní světlo pro nás již není, právě vlivem změny času, ideálním. Díky změně času v zimě nyní slunce vychází poměrně brzy. V opačném případě by se objevovalo až po osmé hodině ranní. To může negativně ovlivnit produktivitu lidí, kteří potřebují pracovat již od brzkých ranních hodin.
Zimní období je obecně spojováno s kratšími dny. Neustálé šero zhoršuje psychiku a snižuje produktivitu. Negativní vliv by přitom ranní tma měla nejenom na dospělé, ale také na děti. Ty by do školy musely chodit ještě v době, kdy je venku černočerná tma.

Změna času je ožehavým tématem, které má své příznivce i odpůrce. Pravdou je, že ustálení času má, stejně jako mnohé výhody, také spoustu negativních stránek. Dle rozhodnutí Evropské unie je změna na spadnutí. Obyčejný člověk se tak bude muset změnám chtě nechtě přizpůsobit.