Frustrace Kyjeva vře, protože tok západních čipů pro ruské rakety pokračuje bez přerušení. V nedávno vyrobené střele se našly západní komponenty

Zničené byty, vyhořelá auta, převrácené nebo zcela vyhaslé životy: Ruský raketový útok na město Kryvyj Rih z 13. června nebyl pro válečnou Ukrajinu v mnoha ohledech ničím neobvyklým.

Večer po útoku, při němž zahynulo 13 civilistů, vystoupil prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém každodenním projevu se zprávou plnou frustrace: Jedna z raket použitých při útoku měla „asi 50 součástek“, především mikroelektroniku, vyrobenou mimo Rusko, psal portál Yahoo.

Téhož večera poskytl vedoucí prezidentské kanceláře Andrij Jermak na Twitteru další podrobnosti: Střela použitá při útoku byla řízená střela Kh-101, která nepocházela ze starých zásob, ale byla vyrobena teprve před dvěma měsíci.

Pro mnohé se schopnost Ruska pokračovat ve výrobě nových špičkových raket více než rok po zahájení plnohodnotné války vymyká očekávání, píše deník Kyivindependent.

Po celé měsíce na podzim a v zimě, kdy byla civilní energetická infrastruktura zasažena pravidelnými masovými útoky po celé Ukrajině, se říkalo, že Rusku docházejí rakety.

Údaje zveřejněné ukrajinským ministerstvem obrany v lednu 2023 tvrdily, že Rusku zbývá jen 19 % zásob strategických raket dlouhého doletu, které mělo před invazí, a že od 24. února 2022 vypálilo 2 237 raket, ale za stejnou dobu jich vyrobilo jen 516.

Mezitím sankce zavedené Evropskou unií a Spojenými státy na počátku invaze v plném rozsahu měly za cíl připravit Rusko o komponenty potřebné k výrobě nových raket, přičemž americký prezident Joe Biden 24. února 2022 uvedl, že sankce Washingtonu odříznou „více než polovinu ruského dovozu špičkových technologií“.

V tomto kontextu se téměř každodenní ruská raketová a dronová palba proti Ukrajině v průběhu května a začátkem června, z níž většina byla zaměřena na Kyjev, jevila jako neudržitelná politika Moskvy.

Nyní se podle ukrajinského interního dokumentu, který byl poskytnut velvyslancům členských států G7 a do něhož nahlédl deník Kyiv Independent, ukrajinské odhady změnily a předpokládají stálý nárůst ruské výroby raket dlouhého doletu po zbytek roku 2023.

Hlavním důvodem, proč je to možné, jsou nepřetržité dodávky mikročipů a dalších high-tech komponent vyráběných polovodičovými giganty v USA, Evropě a Japonsku.

Dokument uvádí řadu čipů západní výroby v každé z hlavních vysoce přesných střel s plochou dráhou letu a balistických raket, které se pravidelně používají proti Ukrajině. O mnoha z uvedených výrobců je známo, že jejich komponenty byly v těchto zbraních použity již loni v létě.

Mozek raketového teroru
Interní dokument, do kterého nahlédl deník Kyiv Independent, uvádí komponenty amerických, evropských a japonských polovodičových gigantů ve všech hlavních křižujících a balistických raketách pravidelně používaných proti Ukrajině.

Seznam firem zahrnuje americké společnosti Texas Instruments, XILINX (dceřiná společnost AMD), samotnou AMD, Integrated Device Technology, Altera (dceřiná společnost Intelu) a Cypress Technologies (dceřiná společnost Infineonu), stejně jako Nexperia a Numonyx z Nizozemska, resp. ze Švýcarska.

Bylo zjištěno, že balistická střela Kinžal, která byla ze vzduchu odpálena a která vstoupila do služby teprve v roce 2017, poté, co již začala ruská válka proti Ukrajině, obsahuje čipy od společností XILINX, Altera a také hradlové pole od dnes již zaniklé společnosti Actel ze Silicon Valley.

Jedná se o první známé podrobnosti o komponentech použitých v raketě Kinžal, kterou ukrajinská protivzdušná obrana nemohla sestřelit až do nedávného zavedení moderního amerického raketového systému země-vzduch Patriot.

Množství západního křemíku tvořícího mozek některých dalších ruských raket již bylo rozsáhle zdokumentováno ve společném vyšetřování agentury Reuters a britského Královského institutu Spojených služeb (RUSI) zveřejněném v srpnu 2022.

Šetření Reuters/RUSI získalo přístup k sestřeleným raketám Kh-101, Iskander 9M727 a Kalibr a našlo desítky komponentů vyrobených stejnými americkými a evropskými technologickými giganty.

V reakci na závěry článku RUSI/Reuters společnosti Infineon a AMD uvedly, že provedou interní vyšetřování této záležitosti.

Kyjevský Independent oslovil obě společnosti s žádostí o aktuální informace o výsledcích jejich vyšetřování a o tom, zda byla přijata další opatření k omezení obcházení sankcí.

„Společnost AMD má robustní program dodržování exportních pravidel, v jehož rámci provádíme hloubkovou kontrolu všech našich potenciálních zákazníků a distributorů a vyžadujeme, aby naši autorizovaní distributoři dodržovali všechny americké a globální exportní předpisy, aby bylo zajištěno, že nedojde k prodeji nebo odklonu nových produktů AMD a Xilinx do Ruska nebo do oblastí s omezeným přístupem,“ odpověděla na dotaz společnost AMD. Společnost Infineon v době zveřejnění článku neodpověděla.

Zatímco Kyjev potvrdil pokračování výroby ruských raket po nástupu sankcí, datum výroby samotných čipů je obtížnější zjistit – zejména když raketa úspěšně vybuchla – a ve zprávě není uvedeno.

Podle anonymního úředníka z kanceláře ukrajinského prezidenta obeznámeného se záležitostí si je Kyjev jistý, že rakety obsahují mnoho komponentů dodaných do Ruska počátkem roku 2023, tedy dlouho po zavedení příslušných sankcí ze strany západních zemí.

„Studium raket, nebo spíše jejich pozůstatků, má své zvláštnosti,“ uvedl Vladyslav Vlasjuk, prezidentův poradce a koordinátor skupiny Jermak-McFaul, v komentáři pro Kyiv Independent, „ale jsme si jisti, že rakety vyrobené v roce 2023 mají téměř všechny stejné komponenty.“

Vyšetřování britské organizace Conflict Armament Research z dubna 2023 našlo uvnitř pozůstatků bezpilotních letounů Lancet kamikadze součástky od západních polovodičových společností vyrobené v srpnu 2022.

Tento případ je „prvním objevem komponentů po invazi (s odkazem na datum výroby) v ruských zbraňových systémech na Ukrajině,“ uvádí se ve zprávě, aniž by se uváděla jména dotčených společností, aby se zajistila citlivost probíhajícího vyšetřování.

Vyšetřování nicméně zmínilo, že většina komponentů nalezených týmem byla vyrobena v letech 2014-2021, což naznačuje, že Rusko se pravděpodobně stihlo zásobit většinou svých požadavků na čipy pro systém, jako je Lancet, ještě před zahájením invaze v plném rozsahu.

Podle zdroje z prezidentské kanceláře je Kyjev skeptický k tomu, zda jmenované západní společnosti vyvinuly velké úsilí, aby se jejich nově vyrobené produkty nedostaly do Ruska.

Podle tohoto úředníka Ukrajina využívá k řešení této otázky diplomatické kanály a žádá západní vlády o zastavení těchto transakcí.

Křemíková dálnice
Od roku 2014, kdy byly na technologie, které by Rusko mohlo využít k vojenským účelům, uvaleny první sankce ze strany USA a EU, je přístup Moskvy k západním čipům snadno usnadňován třetími zeměmi.

„Právnická osoba ze země, která neuvaluje sankce na Ruskou federaci, jednoduše nakoupí mikročip, procesor, žáruvzdorné lepidlo nebo kabel v neomezeném množství v USA, Německu nebo na Tchaj-wanu a pak toto zboží přeprodá ruskému výrobci raket,“ uvedl Vlasjuk.

„Klasické zprostředkovatelské schéma, kde morálka zcela chybí. Nic osobního. Jen obchod.“

Jiné vyšetřování, které v prosinci loňského roku zveřejnily agentury Reuters a RUSI, se sice nezaměřilo na klienty obranného průmyslu v Rusku, ale využilo ruské celní záznamy, aby upozornilo na to, jak byly v Turecku a Hongkongu, mimo jiné i v dalších zemích, zakládány nové společnosti, které měly speciálně usnadnit snadnou přepravu křemíku v hodnotě milionů dolarů do Ruska.

V jednom případě byla nová turecká společnost, která podle záznamů dodala do Ruska čipy v hodnotě 20 milionů dolarů, založena podnikatelem, který již řídil velkoobchod s IT produkty v Německu.

„Naprostá většina high-tech komponentů se do Ruska dostává přes Čínu,“ řekl Vlasiuk.

Podle dokumentu se Čína podílela na toku elektronických součástek do Ruska 80 %, přičemž jen za leden a únor 2023 byly dodány výrobky v hodnotě přes 211 milionů dolarů.

Některé ze jmenovaných zemí, zejména Čína, jsou již několik měsíců předmětem poskytování tajné vojenské podpory Rusku, ačkoli Washington nadále tvrdí, že neviděl žádné důkazy o zapojení státu.

Vlasiuk se zastavil u obvinění zahraničních vlád těchto třetích zemí, že záměrně pomáhají Rusku obcházet sankce.

„Myslím, že vlády těchto zemí by měly vyvinout větší úsilí (k zastavení toku komponentů do Ruska),“ řekl.

Interní dokument, který získal deník Kyiv Independent, obsahuje pětibodový plán, jak v této věci jednat.

Kyjevský plán navrhuje uvalení sankcí na všechny ruské podniky, které „bez výjimky“ usnadňují výrobu raket, vyžadování certifikátů pro koncové příjemce při prodeji takových výrobků do zahraničí, právní odpovědnost „všech výrobních a dodavatelských společností“, politický nátlak na země, které nadále usnadňují tok elektronických komponent do Ruska, a „neustálé monitorování“ dodržování sankčního režimu ze strany společností.

Dokument neuvádí konkrétní informace o tom, jak by tyto mechanismy měly být zavedeny.

Suverénní rozhodnutí třetích zemí, jako je Čína a Turecko, nesankcionovat Rusko, v kombinaci s realitou globalizované ekonomiky a obrovským rozsahem polovodičového průmyslu představují vážnou výzvu.

Evropská unie se snaží dosáhnout určitého pokroku v rámci 11. kola sankcí proti Rusku, které bylo schváleno 21. června a které se konkrétně zaměřuje na obcházení omezení, a to i ze strany subjektů mimo jurisdikci EU.

Přestože blok nemá na světových elektronických a finančních trzích takový vliv jako USA, mezi nástroje, které má k dispozici, patří zařazení společností ze třetích zemí na černou listinu se zákazem cestování a zmrazením majetku, omezení jejich přístupu na trh EU a zahájení trestního řízení proti osobám obviněným z obcházení sankcí.

Pět čínských firem, které měly být zařazeny na sankční seznamy EU, však bylo po jednání mezi úředníky EU a čínskými diplomaty v Bruselu vyřazeno, uvedl 15. června deník South China Morning Post.

V zemích s menším politickým vlivem než Čína, které přesto hrají důležitou roli na silikonové dálnici do Ruska, existuje naděje, že 11. kolo sankcí bude mít dopad, až bude nakonec schváleno.

Podle serveru Politico ministři Arménie a Kazachstánu, členů Euroasijské hospodářské unie pod vedením Moskvy, pro které je EU důležitým trhem, uvedli, že se budou řídit sankční politikou Bruselu a potlačí její obcházení.

Důsledky
Ať už jsou podrobnosti systému obcházení sankcí jakékoli a ať už výrobci dělají dost pro to, aby se pokusili zastavit tok svých výrobků do Ruska, je stále jasnější, že snaha omezit přístup Ruska k těmto technologiím prostřednictvím sankcí zatím selhává.

Interní dokument odhaduje, že Rusko v průběhu roku 2023 zdvojnásobí svou výrobu vysoce přesných raket dlouhého doletu s předpokládaným celkovým počtem 1061 raket, což je dost na to, aby jich na Ukrajinu vypálilo téměř 90 měsíčně.

Od začátku plnohodnotné války se cíle ruské raketové kampaně proti ukrajinským městům několikrát změnily.

V prvních týdnech se ruské rakety pokoušely vyřadit ukrajinské letectvo a prostředky vzdušných sil, jak popsal mluvčí letectva Jurij Ihnat v červnovém rozhovoru pro Ukrajinskou pravdu.

Poté, počínaje říjnem, zahájilo Rusko pravidelné hromadné raketové údery proti ukrajinské energetické infrastruktuře v neúspěšné snaze vyřadit přes zimu elektrickou síť země.

Nyní, ačkoli cíle vybrané pro raketové údery nejsou obvykle zveřejňovány, pokud jsou známy, a ukrajinští představitelé se zmínili, že Rusko se během jara přesunulo k více vojenským cílům, je podstata nové raketové strategie jasnější: vytrvalostní boj proti ukrajinské protivzdušné obraně.

Vzhledem k tomu, že zásoby záchytných raket pro její systémy protivzdušné obrany ze sovětské éry stále vysychají a možnosti jejich náhrady jsou velmi omezené, spoléhá Ukrajina při obraně ukrajinských měst i vojáků na frontové linii stále více na systémy podporované Západem.

Květnové vítězství amerického systému Patriot proti cílenému útoku ruských raket Kinžal bylo znamením, že s dostatečnou pomocí může Kyjev i nadále upírat Rusku vzdušnou převahu nad Ukrajinou.

Udržení tohoto odporu je však nákladné, neboť každá záchytná raketa Patriot stojí přibližně 4 miliony dolarů, což jsou peníze, které v případě hlavního dodavatele Washingtonu musí pocházet ze stávajících státních finančních závazků na vojenskou pomoc Ukrajině.

Kyjev tvrdí, že pro zúžení přístupu Ruska k čipům lze udělat více, přičemž alternativou by byl drahý a zdlouhavý boj ve vzduchu se západní technikou bojující na obou stranách.

Slovy Zelenského projevu „je rozhodně levnější jednou provždy odříznout teroristy od dodávek komponentů pro teror, než neustále utrácet další a další peníze za nové rakety protivzdušné obrany“.

Zdroj: Kyivindependent, Yahoo, South China Morning Post, Politico