Fialova vláda chce prý zavést cenzuru a trestně stíhat za odlišné názory, uvádí šéf SPD Tomio Okamura. Přirovnal pětikoalici k totalitní vládě před rokem 1989

Tomio Okamura (SPD) v Poslanecké sněmovně ostře zkritizoval plán proti dezinformacím, který vznikl spoluprací Ministerstva vnitra a Úřadu vlády. Vláda hodlá trestně stíhat šiřitele konspirací a odstřihávat dezinformační weby od reklamy, informoval už dříve Deník N.

Plán za rok spotřebuje až 150 milionů ze státního rozpočtu, což je podle Okamury další útok na vládní opozici. Údajně peníze z této 150milionové podpory půjdou provládním médiím a politicky neziskovým informacím, které jsou na straně Fialovy vlády.

Sbohem, svobodo!

V průběhu roku by pak měl vzniknout zákon, který by umožnil vládě zablokovat určené stránky a trestně stíhat šíření dezinformací. „A to aniž by bylo jasně definováno, co dezinformace je a co dezinformace není,“ dodal Okamura. „Fialova vláda chce za peníze všech občanů budovat síť vlastních propagandistických médií a trestně stíhat opoziční názory včetně věznění jejich nositelů. To by byl konec svobody a demokracie,“ prohlásil šéf SPD.

Podle něj se jedná o útok na svobodu slova, projevu a myšlení ze strany vládní pětikoalice. Zašel až tak daleko, že řekl, že je to útok, který nemá od roku 1989 obdoby. Podle Okamury jde o totalitní praktiky, které jsou v rozporu s Ústavou České republiky i s Listinou základních práv a svobod. Tam se uvádí, že cenzura je nepřípustná.

Dodal, že hnutí SPD bude hájit svobodu projevu všemi legálními prostředky a jako vždy nezapomněl na připomenutí, že je nutné, aby se prezidentem České republiky stal Jaroslav Bašta z SPD. Jeho absurdní slib, že odvolá vládu Petra Fialy, Okamura považuje za jeden z nejsilnějších důvodů, proč kandidáta za SPD volit na Hrad.

Co je to vlastně dezinformace?

Tomio Okamura pokládá zásadní otázku. Co to vlastně dezinformace je? Kdo to definuje? A jak se zamezí tomu, aby byl nálepkou dezinformace označován každý názor, který se zrovna nehodí autoritám do krámu?

Co by se stalo, kdyby Okamura jednoho dne přišel do sněmovny a začal by říkat, že Fialova vláda šíří dezinformace, protože říkají, že Rusko je agresorem a jediným viníkem hrozné situace na Ukrajině?

Něco takového je samozřejmě pouze hypotetické. Pak se ale Okamura vytasil s absurdním slaměným panákem, kterého si poskládal přesně pro tuhle příležitost. „Když někdo řekne, i z občanů třeba, dokonce z občanů, kteří demonstrují proti drahotě, protože mají zoufalou starost o své živobytí, že to nezvládnou… tak je premiér Fiala označí, že jsou proruští. Přitom to s tím nemá nic společného,“ řekl Tomio Okamura.

A tam to nekončilo. „Kdo řekne, že nesouhlasí s politikou EU, je pro ně proruský a Putinův agent. To přeci vůbec nic nemá s tím společného. Ten, kdo chce mír a nechce válku na Ukrajině, tak je proruský a Putinův agent…“ pokračoval šéf SPD a narazil tak na obrovskou problematiku nálepek. Je to tak zakořeněný a nebezpečný politický problém, že se na něm shodnou i vyznavači úplně odlišných politických ideologií.

Nebezpečí nálepek

Je totiž snadné smést ze stolu nápad, myšlenku, nebo kritiku, když člověk použije nálepku. A je to neobyčejně škodlivý fenomén. Jsou to například slova jako havloid nebo dobroser. Ale taky šváb či dezolát.

Používá se to ke snadnému zavržení celé skupiny na základě nějakého stereotypu či názoru, kterým se tato skupina vyznačuje. Čas od času se každý necháme nálepkami ovlivnit. Měli bychom se však ke každému chovat s nějakou základní úrovní respektu, nezavrhovat hned vše, co řekne a za čím stojí na základě toho, kam patří na politickém spektru, jak se obléká, odkud je, nebo jak se obléká.

A právě když lidé používají tyto nálepky, tak zabraňují konstruktivní politické diskuzi a ve finále ochuzují sami sebe o potenciálně hodnotné názory a omezují tak svůj rozhled. Zůstávají pak v izolovaných bublinách a komorách, kde jediné přípustné názory jsou názory ostatních ve stejné bublině. Dochází k ideologické i inteligenční degradaci a stagnaci.

Proto bychom měli říct rezolutní ne nálepkám. Ne každý volič či představitel SPD je proruský a orvaný „dezolát z Václaváku“. Ne každý příznivce Pirátů je „zhulená mánička.“ Ne každý Američan je tlustý milovník zbraní, hamburgerů a fekálního humoru. A ne každý Moravák mluví krátce a žije v salaši.

Zdroje: Tomio Okamura, redakce