Evropa se dohodla na řešení migrační a azylové krize. Buď si uprchlíky vezmeme do své země nebo jiným zemím zaplatíme
Dohoda byla uzavřena po týdnech dohadování o krizovém mechanismu EU a po prudkém nárůstu počtu příchozích na italský ostrov Lampedusa, píše server BBC.
Země v krizi by mohly požádat o „solidární příspěvky“ od ostatních zemí EU, které by buď přemístily osoby žádající o azyl nebo ochranu, převzaly odpovědnost za vyřizování žádostí o azyl, nebo poskytly finanční pomoc či jinou pomoc. To pro například pro Českou republiku znamená, že se uprchlíky přijmeme nebo jiným zemím zaplatíme.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová oslavovala dohodu jako skutečný zlom, zatímco evropská komisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová uvedla, že jí bylo dosaženo s pragmatismem, odhodláním a jednotou, píše server Euronews.
Tlak na uzavření celoevropské dohody sílí již delší dobu kvůli prudkému nárůstu počtu uprchlíků a migrantů, kteří se letos vydali přes Středozemní moře do Evropy. Podle údajů OSN dosáhlo břehů jižní Evropy téměř 190 000 osob, z toho 133 000 v Itálii, přičemž se předpokládá, že nejméně 2 500 osob zemřelo při pokusu dostat se tam.
Italská protiimigrační premiérka Giorgia Meloniová varovala, že s vysokým počtem migrantů se potýkají státy v první linii Středozemního moře. Její vláda se již několik týdnů zmítá v diplomatické roztržce s Německem. Zatímco Berlín chválil humanitární roli charitativních organizací při záchraně životů ve Středozemním moři, Meloniová uvedla, že o zachráněné by se měly postarat země, v nichž jsou záchranné lodě registrovány. Některé z lodí jsou registrovány v Německu.
European Union diplomats meeting ahead of a leaders summit this week have reached an outline agreement on how to tackle immigration crises, sources say https://t.co/DTR1TYX14W
— Bloomberg (@business) October 4, 2023
Zprávu o dohodě přinesli ve středu velvyslanci EU v Bruselu před pátečním summitem Evropské unie ve španělské Granadě. EU uvedla, že členské státy dostanou rámec, který jim umožní upravit pravidla v době azylové a migrační krize.
Místopředseda Evropské komise Margaritis Schinas označil tento pakt za poslední chybějící článek migračního balíčku EU, který by znamenal sdílení odpovědnosti všech členských států.
„Je morálně, politicky a právně nespravedlivé přenést odpovědnost za naši vnější hranici na pět členských států, které geografie postavila na hranici naší Unie. Jedná se o kolektivní úkol,“ vysvětlil.
Polsko a Maďarsko důsledně odmítají přijímat žadatele o azyl, kteří vstoupili do jiných členských států EU. Maďarský ministr zahraničí Peter Szijjarto v reakci obvinil Brusel, že se chová jako magnet pro nelegální migranty. Jejich nesouhlas s migrační dohodou k jejímu zpochybnění nestačil, protože k jejímu uzavření je zapotřebí kvalifikovaná většina 15 členských států EU, které představují 65 % obyvatelstva.
Španělský ministr vnitra Fernando Grande-Marlaska prohlásil, že EU má nyní lepší pozici k tomu, aby dosáhla dohody s parlamentem do konce svého funkčního období.
Není to však jen Středomoří, kde počet nelegálních migrantů vstupujících do EU roste. Slovensko uvádí, že jeho hranice překročilo téměř 40 000 osob pocházejících převážně z Afghánistánu a Blízkého východu, což vyvolává politické napětí v Bratislavě i jinde ve střední Evropě.
Polsko, Rakousko a Česká republika ve středu zavedly kontroly na svých hranicích se Slovenskem. Slovenská vláda bude ve čtvrtek následovat jejich příkladu a zavede dočasné kontroly na přechodech s Maďarskem.
Všichni středoevropští členové EU jsou součástí schengenského prostoru bez hranic, který jim umožňuje dočasně zavést kontroly, aby se vypořádaly s nárůstem nelegální migrace.