Domácí vejce jsou kontaminovaná olovem. Nejbezpečnější jsou údajně z obchodu. Jak je to možné?
Obecné přesvědčení, že průmyslově vyráběné potraviny jsou méně kvalitní, není vždy pravdivé. Prokázala to studie australských vědců, kteří porovnávali obsah škodlivých látek ve vejcích od slepic ze dvorku a z komerčních velkochovů. Výsledky jsou alarmující.
40krát více olova než v kupovaných vejcích. Vyplývá to z analýzy slepičích vajec z dvorních chovů, kterou provedli australští vědci. Studie se zúčastnilo 55 domácností v Sydney, Melbourne a Brisbane, kde se chovají slepice. Výsledky jsou jasné: chov slepic v městském prostředí je nebezpečný nápad.
Důvodem je kontaminace půdy olovem v centru měst, která se týká zejména starších domů se zahradami. Slepice, které někteří obyvatelé chovají, při hledání potravy vyhrabávají půdu, čímž se vystavují působení olova v půdě. Časem se hromadí v těle slepic a dostává se i do vajec, která snášejí. Jak vážné je riziko?
Olovo ve vejcích od slepic chovaných ve městě
Australští vědci poukazují na to, že neexistují žádné normy pro obsah olova v tělech slepic. Za hranici zdravotního rizika pro ptáky považovali 20 mikrogramů na decilitr (µg/dl). Studie zjistila, že hladina olova u 45 % testovaných ptáků tuto hodnotu překračuje.
Ještě vyšší koncentrace olova byly zjištěny ve vejcích. V případě slepic ze dvorku byla zaznamenána průměrná koncentrace 301 µg/kg, zatímco u vajec z komerčních chovů to bylo pouze 7,2 µg/kg. Přibližně 51 % analyzovaných vajec překročilo limit bezpečnosti potravin 100 µg/kg.
Tyto údaje jsou důležité mimo jiné proto, že olovo může mít dopad na lidské zdraví. Podle Světové zdravotnické organizace neexistuje bezpečný limit pro expozici olovu a jeho přítomnost může mít vliv na zvýšené riziko kardiovaskulárních onemocnění, poruchy funkce ledvin a snížení kognitivních schopností.
Rizika městského zahradničení
Australští vědci zároveň zdůrazňují, že potenciálně nebezpečné koncentrace olova ve vejcích slepic z dvorku se vyskytují i tam, kde koncentrace této látky v půdě nepřekračuje stanovené normy. Dodatečná expozice olovu ve starších domech není jen důsledkem současných městských podmínek, ale také toho, že se před lety používaly barvy obsahující olovo nebo olovnatý benzín, jak uvádí server Phys.
Výzkumníci také poukazují na rostoucí oblibu městského zahradničení, která je na jedné straně důsledkem rostoucích cen potravin a na druhé straně víry ve vysokou kvalitu potravin z tohoto zdroje. Podle jejich názoru by tento trend měl jít ruku v ruce s výzkumem půdy a podmínek, v nichž se plodiny pěstují nebo pěstují doma.
Zdroj: ScienceDirect, Phys