Čínský vůdce Si Ťin-pching od svého nástupu k moci zdvojnásobil velikost čínského jaderného arzenálu
Si Ťin-pching spoléhá na jaderné zbraně již od prvních dnů své vlády. Necelé tři týdny po svém nástupu na čínský „trůn“ svolal generály odpovědné za jaderné rakety a nastínil jim tvrdý požadavek: Čína musí být připravena na možnou jadernou konfrontaci s mocným protivníkem.
Na veřejnosti jsou výroky Si Ťin-pchinga k jaderným otázkám skoupé a formální. Jeho komentáře za zavřenými dveřmi však prozrazují, že obavy a ambice jsou hnacím motorem transformačního budování čínských jaderných zbraní v posledním desetiletí, píše deník UA.Press.
Xi Jinping, China’s top leader, built up a nuclear arsenal, steeling for a growing rivalry with the United States. Now China is exploring how to wield its newfound strength. https://t.co/BYClVX9TcH
— New York Times World (@nytimesworld) February 4, 2024
Od svého nástupu k moci na přelomu let 2012-2013 Si Ťin-pching zdvojnásobil velikost čínského jaderného arzenálu na přibližně 500 hlavic. Tímto tempem bude Peking do roku 2035 disponovat přibližně 1 500 hlavicemi, což je již srovnatelné s jadernými arzenály Spojených států a Ruska (pokud počítáme pouze ty hlavice, které jsou v pohotovosti a nejsou zakonzervované).
Důležité je, že rostoucí jaderný potenciál Číny může ovlivnit budoucnost Tchaj-wanu, ostrovní demokracie, kterou Peking považuje za své vlastní území a jejíž bezpečnost závisí na Spojených státech. V příštích letech může Peking získat jistotu, že je schopen omezit zásah Washingtonu a jeho spojenců v případném konfliktu o ostrov, uvedla agentura Unian.