Čínské manévry kolem Tchaj-wanu mají otestovat její schopnost „uchvátit moc“, tvrdí Peking
Cílem manévrů kolem Tchaj-wanu je zkouška schopností Číny převzít vládu nad ostrovem, uvedla Lidová osvobozenecká armáda v pátek ráno, druhý den velkých vojenských cvičení. Ta jsou největší za poslední rok a přišly jen několik dní poté, co nový prezident Tchaj-wanu Laj Čching-te složil přísahu. Ten je Pekingem nenáviděn kvůli svým postojům převážně týkajících se suverenity ostrova (Čínská lidová republika považuje Tchaj-wan za svou provincii a neuznává jeho nezávislost – pozn. red.)
Peking odsoudil Laie jako „nebezpečného separatistu“ a odsoudil jeho pondělní inaugurační projev, během něhož vyzval Čínu, aby přestala se zastrašováním Tchaj-wanu, které se za vlády čínského vůdce Si Ťin-pchinga stalo mnohem výraznějším, píše deník CNN.
?A China está realizando vários exercícios militares, com o nome de código “Joint Sword-2024A”, no Estreito de Taiwan para demonstrar a sua capacidade militar.
— Karina Michelin (@karinamichelin) May 24, 2024
Os exercícios envolvem munições reais e visam múltiplas posições de ataque, com os militares chineses mobilizando o… pic.twitter.com/JreG9vdBdg
Lidově osvobozenecká armáda, která svými počty daleko převyšuje tu tchajwanskou, započala své manévry ve čtvrtek ráno vysláním válečných lodí a bojových stíhaček okolo ostrova jako „přísný trest za separatistické činy tchajwanských sil nezávislosti“. V pátek poté čínská armáda sdělila, že v manévrech pokračuje, aby „otestovala schopnost převzít moc a zabrat klíčové oblasti“, jak píše deník NDTV.
Tchajwanci chtějí nezávislost
Přestože Čína ostrov nikdy neovládala, považuje ho za součást svého území a je ochotná ho v případě potřeby dobýt silou. Naprostá většina Tchajwanců si nepřeje žít pod čínskou nadvládou, avšak Si Ťin-Pching, nejautoritářštější čínský vůdce za poslední generaci, se nechal slyšet, že nevyhnutelné sjednocení ostrova s pevninskou Čínou nelze odkládat donekonečna. Do cvičení se také poprvé zapojila čínská pobřežní stráž.
Tchajwanské ministerstvo obrany čínské manévry odsoudilo jako „iracionální provokaci“ a v reakci na ně vyslalo vlastní námořní, letecké a pozemní síly. Mezi čtvrteční a páteční šestou hodinou ranní detekovalo ministerstvo 49 čínských letadel, přičemž 35 z nich překročilo střední linii, neformální demarkační bod v Tchajwanském průlivu, který Peking neuznává, ale až do posledních let jej do značné míry respektoval. Podle ministerstva bylo v blízkosti Tchajwanského průlivu zaznamenáno celkem 19 čínských válečných lodí a sedm plavidel pobřežní stráže.
Tchajwanský prezidentský úřad ve čtvrtek uvedl, že je „politováníhodné, že Čína jednostrannými vojenskými provokacemi ohrožuje tchajwanskou demokracii a svobodu a také regionální mír a stabilitu“, a dodal, že Tchaj-wan má „sebejistotu a schopnost chránit národní bezpečnost“.