Brazilský prezident Lula se setká se Si Ťin-pchingem. Chce přesvědčit Čínu, aby se připojila k mírovému klubu
Prezident Brazilské federativní republiky Luiz Inácio Lula da Silva (77 let) se v Pekingu 28. března setká se Si Ťin-pchingem (69 let), prezidentem Čínské lidové republiky a generálním tajemníkem Komunistické strany Číny. Očekává se, že se Lula během oficiální návštěvy pokusí přesvědčit čísnkého prezidenta, aby se připojil k takzvanému mírovému klubu, jehož cílem je vyjednat ukončení války na Ukrajině. Brazílie by v něm chtěla hrát ústřední roli.
Lula je brazilským prezidentem teprve od ledna. Své funkční období zahájil za nepříliš příznivých podmínek, neboť zemí otřásly nepokoje vyvolané příznivci předchozího prezidenta, psala BBC. Vnitřní situace se nyní stabilizovala a Lula by se rád zapsal do historie mnohem větším úspěchem, který dalece přesahuje hranice Brazílie. Na začátku února oznámil, že chce založit takzvaný mírový klub, do kterého pozval všechny země, které nejsou do konfliktu zapojeny, aby působily jako prostředníci, píše deník Mercopress. Rád by v této společnosti viděl Čínu, která (formálně) rovněž zachovává neutralitu vůči rusko-ukrajinské válce. Brazílie zachovává neutralitu (de facto) – nepřipojila se k hospodářským sankcím proti Rusku a neodmítla dodávat Ukrajině výzbroj. Lulovy snahy o to, aby Brazílie stála v čele týmu zprostředkovatelů míru na Ukrajině, posiluje skutečnost, že je v současné době nestálým členem Rady bezpečnosti OSN. Mimochodem, na únorovém zasedání Národního shromáždění OSN Brazílie hlasovala pro stažení Ruské federace z Ukrajiny. Dříve, v květnu 2022, Lula slavně kritizoval kroky ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a prohlásil, že Kyjev je za válku odpovědný stejně jako Putin, psal například The Guardian.
„Čínský mírový návrh poskytuje Lulovi skvělou příležitost nejen přesvědčit Siho, aby se připojil k jeho alternativnímu fóru, ale také zvýšit strategickou přítomnost Brazílie na světové scéně,“ – zdůrazňují komentátoři britského Královského institutu Spojených služeb (RUSI). Domnívají se však, že Čína by se k mírovému klubu připojila, pokud by v něm mohla hrát ústřední roli, a pokud by byly zahájeny mírové rozhovory, vystupovala by v nich jako hlavní zprostředkovatel. Brazilský prezident nejede do Číny pouze proto, aby Siho přesvědčil o své koncepci Mírového klubu. Spolu s Lulou pojede do Pekingu téměř čtvrt tisícovky podnikatelů. Tato návštěva má totiž i obchodní rozměr. Lula má v Číně vyšlapanou cestičku, protože během svého prvního prezidentství (2003-2011) rozvíjel s Pekingem dobré hospodářské vztahy.
Hodnota brazilského vývozu do Číny vzrostla z 1,9 miliardy dolarů v roce 2001 na 44,3 miliardy dolarů v roce 2011, čímž se Čína stala pro brazilský vývoz destinací číslo jedna. K tomuto prudkému nárůstu obchodu přispělo to, že Čína vyšla z finanční krize v roce 2008 v podstatě bez úhony a v roce 2009 zaznamenala růst HDP o 9,4 %, zatímco ekonomika USA ve stejném roce poklesla o 2,6 %, připomíná RUSI. Navíc jako levičák (kdysi extrémní) nachází společnou řeč s komunistou (v čínském jazyce). Lulova politika vůči válce na Ukrajině poněkud připomíná globální mírové úsilí (dnes již zapomenutého) Hnutí nezúčastněných zemí z dob studené války. Lze doufat, že bude dostatečně účinná, aby vedla k mírovým jednáním.
Zdroj: RUSI, BBC, The Guardian, Mercopress