Největší záhada 2. světové války: Co odstřelovali Američané na noční obloze v roce 1942? Vědci dosud nenašli racionální vysvětlení

Přidat na Seznam.cz

V noci z 24. na 25. února 1942 se Los Angeles probudilo do jedné z nejpodivnějších epizod své historie. Pouhých pár měsíců po Pearl Harboru panovala ve Spojených státech napjatá atmosféra – každý neznámý stín na obloze mohl znamenat hrozící útok. Když radary zachytily záhadný objekt nad Kalifornií, rozpoutalo se doslova peklo: protiletadlová děla zahájila palbu, ale na obloze nakonec nezůstalo nic než kouř a zmatek.

Strach po Pearl Harboru

Spojené státy byly po prosincovém útoku v naprosté pohotovosti. Západní pobřeží se považovalo za další možný cíl nepřítele a obavy se potvrdily 23. února 1942, kdy japonská ponorka ostřelovala ropný komplex u Santa Barbary. Škody byly malé, ale psychologický účinek obrovský. Armáda i civilní obrana přešly do stavu neustálého napětí. Když se druhý den večer objevily zprávy o blížících se objektech na radaru, všichni byli přesvědčeni, že jde o začátek většího útoku.

Sirény, tma a děla

Krátce po druhé hodině ranní se rozezněly poplašné sirény. Město se okamžitě ponořilo do tmy, protože byl vyhlášen blackout. O necelou hodinu později začala děla chrlit palbu do nebe. Obyvatelé Los Angeles sledovali výjevy z oken a střech domů, mnozí v šoku a přesvědčeni, že sledují první kroky invaze. Palba trvala téměř hodinu a půl. Když ale přišlo ráno, nenašly se žádné trosky ani sestřelené stroje. Jedinými oběťmi byli lidé, kteří zahynuli při dopravních nehodách nebo podlehli srdečním příhodám vyvolaným panikou.

Oficiální vysvětlení: Falešný poplach

Krátce po incidentu vydal ministr námořnictva Frank Knox prohlášení, že šlo o falešný poplach. Armáda se snažila situaci vysvětlit jako omyl – možná šlo o meteorologický balón nebo o špatnou interpretaci radarových signálů. Podle některých vojenských zpráv mohl poplach vyvolat balón nesoucí reflektor, který byl použit při cvičeních a unášen větrem. Vysvětlení se však nezdálo všem uspokojivé. Jak bylo možné, že desítky vojáků nezávisle hlásily pohyb světelných bodů na obloze, a proč byla palba tak intenzivní?

Konspirační teorie a UFO

Událost se rychle stala živnou půdou pro různé teorie. Někteří lidé tvrdili, že šlo o test obrany, jiní mluvili o záměrném vyvolání paniky s cílem posílit vojenské rozpočty. Nejodvážnější hypotézy se týkaly UFO – zvlášť po zveřejnění známé fotografie z Los Angeles Times, na které reflektory míří na objekt vznášející se nad městem. Fotografie byla sice pro tisk výrazně retušována, ale pro příznivce teorie o mimozemské návštěvě se stala důkazem, že nad Los Angeles se objevilo něco, co si tehdejší technologie nedokázaly vysvětlit.

Incident se postupem času dostal i do popkultury. Byl zpracován v dokumentech, knihách i filmech a inspiroval řadu umělců a autorů science fiction. Pro někoho je „Bitva o Los Angeles“ symbolem hysterie, kterou dokáže vyvolat strach z neznámého, pro druhé je připomínkou toho, že historie možná skrývá něco, co si dodnes nedokážeme plně vysvětlit.

Realita nebo fantazie?

„Bitva o Los Angeles“ zůstává jednou z nejzáhadnějších epizod americké vojenské historie. Ať už šlo o balón, optický klam, nebo skutečně neidentifikovatelný létající objekt, incident ukázal, jak křehká může být hranice mezi obranou a chaosem. Pro generace historiků, badatelů i konspiračních teoretiků je tato noc stále fascinujícím příběhem, v němž se prolíná realita, strach a tajemství.

Může ale strach a nedůvěra spustit takovou řetězovou reakci? Co kdyby radar nebyl dostatečně připravený a systém civilní obrany nedokonalý? Už jen to mohlo vyvolat dojem, že město ničí vlastní dělostřelectvo. Proč měli některé armádní kruhy zájem tvrdit, že viděly letadla, i když nebyly žádné?

I přes „oficiální“ vysvětlení tu zůstává fotografie – retušovaná, tajemná – a mnoho očitých svědectví, která tvrdila, že viděla vznášející se neznámý objekt. Může být pravda někde uprostřed – mezi balónem, panikou a možná něčím, co není z tohoto světa?

Zdroj: militarytimes.com, celebratecalifornia.library.ca.gov, Pinterest