Vikingové při svých výpravách šířili pokrokové myšlenky a kulturní vlivy napříč Evropou

Většina lidí si Vikingy spojuje s nájezdy, vypalováním klášterů a hromadami zlata. Jenže realita byla mnohem pestřejší. Když se podíváme pod povrch, zjistíme, že tihle seveřané sice uměli bojovat, ale zároveň přinášeli pokrok. A to často do míst, která byla z jejich pohledu zaostalá. Od hygieny přes technické vynálezy až po překvapivě demokratické způsoby rozhodování.

Čistota půl Vikinga

Možná to zní překvapivě, ale Vikingové byli na svou dobu opravdu čistí lidé. Zatímco ve zbytku Evropy bylo mytí považováno spíš za neřest, oni se pravidelně koupali. Měli dokonce „koupací den“ – sobotu. A nebyla to jen nějaká řídká sprška v potoce. Využívali sauny, parní lázně a různé vonné oleje.

Z archeologických nálezů víme, že nosili hřebeny, pinzety, ušní lžičky i nástroje na čištění zubů. V hrobech se tyhle věci objevují skoro běžně, což naznačuje, že o sebe pečovali všichni – nejen bohatí. Angličtí kronikáři si dokonce stěžovali, že Vikingové byli tak čistí a dobře oblečení, že z nich byly ženy nadšené. A že kvůli tomu místním mužům „přebírali nevěsty“.

Inovace v plné plavbě

Jejich lodě byly malý zázrak. Lehká konstrukce, mělký ponor, přitom pevné a rychlé – ideální pro řeky i moře. Díky nim dokázali přeplout Atlantik, přistát u amerického pobřeží, plout hluboko do Ruska i Středomoří.

A nebyly to jen lodě. Vikingové uměli i se železem, dřevem a kožešinami. Využívali lyže (slovo „ski“ pochází ze staré norštiny), nosili hřebeny zavěšené u opasku a vynikali v kovářství. Měli smysl pro praktičnost, ale i pro estetiku. A co je hlavní – nebáli se novinky z jiných kultur přijímat a šířit dál.

Mluvili i o zákonech. Společně.

Jedna z věcí, kterou dnes považujeme za samozřejmou, a kterou Vikingové dělali dávno před jinými, je něco jako demokracie. Samozřejmě, nešlo o hlasování všech obyvatel – ale existovalo něco, čemu říkali „thing“.

Bylo to veřejné shromáždění, kde mohli svobodní muži (a někdy i ženy) mluvit do rozhodování, řešit spory, měnit pravidla nebo volit náčelníka. Nejznámější „thing“ byl islandský Althing, který vznikl už v 10. století. A pozor – jeho tradice běží dodnes, což z něj dělá nejstarší parlament na světě.

Tohle rozhodování ve skupině, před lidmi, s určitou formou spravedlnosti a pravidel, bylo na tehdejší dobu opravdu výjimečné. A stalo se základem pro pozdější samosprávu a právní systémy v celé severní Evropě.

Jazyk, obchod, peníze

Když se podíváme, jaký vliv zanechali Vikingové v jazyce, je to překvapivé. Do dnešní angličtiny přispěli slovy jako law (zákon), egg (vejce), husband (manžel) nebo window (doslova „větrná díra“). To nejsou jen nějaké okrajové výrazy – to jsou slova z každodenního života.

Mimo to budovali obchodní cesty, které spojovaly sever s arabským světem. Přes Rusko se dostávali až k Černému moři a díky tomu rozšiřovali nejen zboží, ale i myšlenky – a třeba i systém placení mincemi. Kde se objevil Viking, tam dřív nebo později vznikla síť, kterou šlo využít k obchodu i komunikaci.

Vikingové jinak: z válečníků kulturní hráči

Není pochyb, že Vikingové dokázali být drsní. Ale zredukovat jejich dědictví jen na sekery a nájezdy by byla škoda. Když se podíváme blíž, zjistíme, že přinášeli věci, které jiným národům prostě chyběly – od hygieny, přes technické vychytávky, až po způsob, jak se dohodnout bez krve.

V jejich stopách nezůstaly jen vypálené vesnice, ale taky lepší nástroje, otevřenější společnost a semínka toho, co dnes nazýváme pokrokem.

Zdroj: medium.seznam.cz, pohansky.kruh.cz , Britannica, BBC