Atomový hřib v televizním vysílání: Skupina Ztohoven vyděsila diváky
Bylo poklidné ráno 17. června 2007. Česká televize právě vysílala pořad Panorama, ve kterém tradičně běží malebné záběry z českých hor, měst a rekreačních oblastí doprovázené informacemi o počasí. Jenže místo pohledu na sluncem zalité Krkonoše se v jeden moment na obrazovce objevila děsivá scéna: mohutný atomový hřib stoupající nad horskou krajinou. Desítky tisíc diváků, kteří si každé ráno na Panorama pouštěli s kávou, zažili šok.
Nečekaný zásah do vysílání
Za incidentem stála známá umělecká skupina Ztohoven, která se dokázala nabourat do vysílání přes panoramatickou kameru umístěnou v Černém Dole. Ta byla součástí přenosové techniky společnosti Sitour, jež pro Českou televizi obrazový materiál zajišťuje. Záběry výbuchu byly doplněny internetovou adresou Ztohoven, která divákům naznačila, že nejde o chybu techniky, ale o pečlivě připravenou akci.
Záběr obsahoval i adresu webových stránek Ztohoven, čímž skupina sama sebe přihlásila k odpovědnosti. Vysílání, určené široké veřejnosti včetně dětí, však touto akcí narušila natolik, že Česká televize incident označila za šíření poplašné zprávy a předala celou věc právníkům.
Česká televize i policie zasahují
Mluvčí ČT Martin Krafl tehdy uvedl, že televize zjistila, kdo stojí za zveřejněnou doménou, a bude usilovat o to, aby za incident nesli odpovědnost. Technické zabezpečení panoramatických kamer, které nejsou přímo pod správou Kavčích hor, mělo být podle něj posíleno, aby se podobný zásah už nemohl opakovat.
Policie v Trutnově poslala hlídku na místo a zkoumala, jakým způsobem k narušení přenosu došlo. Společnost Markid Trutnov, provozovatel areálu, kam patřila napadená kamera, zvažovala vlastní právní kroky – incident prý poškodil její pověst a ohrozil smysl spolupráce s Českou televizí, která měla sloužit k podpoře turistického ruchu.
Odezva veřejnosti i umělecké komunity
Na oficiálních stránkách skupiny Ztohoven a v internetových diskusích se ozvaly i hlasy, které čin skupiny vítaly. Někteří komentující považovali akci za povedené upozornění na to, jak snadno lze manipulovat veřejný obraz a jakou sílu mají média. Jiní zdůrazňovali, že šlo o umělecký akt, který měl vyvolat otázky – například, zda skutečně věříme všemu, co vidíme v televizi.
„Umění“ versus šíření paniky
Ztohoven tímto činem chtěli upozornit na manipulovatelnost médií a sílu obrazu. Podle komentářů na jejich webu šlo o „demonstraci toho, jak snadné je otřást důvěrou veřejnosti v to, co vidí“. Podporovatelé skupiny zásah popisovali jako „otevírání očí“ a „kritický přístup k médiím“. Šlo o bezprecedentní zásah do vysílání veřejnoprávní televize, který mohl mít vážné následky.
Skupina Ztohoven přitom nebyla veřejnosti neznámá. Už v minulosti na sebe upozornila několika akcemi. V roce 2003 například zakryla stovky reklamních vitrín v pražském metru bílými plachtami s otazníkem v rámci projektu Znásilněné podvědomí. Ve stejném roce také upravila neonové srdce výtvarníka Jiřího Davida na Pražském hradě tak, že z něj vznikl otazník.
Následky a reakce
Po incidentu v Panoramě se Česká televize rozhodla posílit technické zabezpečení přenosových kamer a celého systému. Policie na místo vyslala hlídku, která kamerové zařízení prověřila. Provozovatel kamer v Černém Dole, firma Markid Trutnov, zvažovala podání vlastního trestního oznámení. Podle jejich slov incident vážně poškodil jejich pověst a mohl mít dopad na turistiku v oblasti.
Vysílání jako prostor pro reflexi
Zásah skupiny Ztohoven do vysílání České televize v roce 2007 patří k nejvýraznějším mediálním incidentům v Česku. Zdánlivý žert s atomovým výbuchem vyvolal diskusi o důvěře v média, manipulaci obrazu a technické zranitelnosti systému. Ukázal, že i zdánlivě banální vysílání může být zneužito k zásahu do veřejného prostoru – a že obraz na obrazovce nemusí být vždy realita. O tom, jak kriticky přistupovat ke všemu, co vidíme. O tom, jak chránit důvěru v média. A o tom, že i obraz na obrazovce může být jen pečlivě promyšlenou iluzí.
Zdroje: Idnes.cz, Cs.wikipedia.org, Youtube.com, ČT24
