Mnoho Čechů si polepší: Podpora v nezaměstnanosti až 80 % platu

Ztráta zaměstnání je bezesporu obtížnou situací, která s sebou přináší řadu komplikací. Kromě značné psychické zátěže se jedná i o zásadní finanční břemeno. Dopady nezaměstnanosti lze alespoň částečně snížit podporou v nezaměstnanosti, jejíž výše se nyní může dočkat velké změny.

Podpora v nezaměstnanosti patří do pasivní sociální politiky státu. Slouží k vyplácení peněžních dávek nezaměstnaným za předpokladu, že daná osoba splní stanovené podmínky. V České republice podporu v nezaměstnanosti vyplácí uchazečům o zaměstnání úřad práce.

Výše podpory v nezaměstnanosti se v čase mění

Na podporu v nezaměstnanosti nemá automaticky nárok každý nezaměstnaný člověk. Je totiž potřeba splnit několik základních podmínek. Kromě toho, že jste bez zaměstnání, se musíte registrovat na úřadu práce. Dále se musíte ucházet o práci prostřednictvím úřadu.

Výše podpory v nezaměstnanosti se stanovuje jako procentuální část z vašeho čistého průměrného výdělku v předchozím zaměstnání. První dva měsíce se aktuálně jedná o 65 % z této částky, další dva měsíce 50 % a poté 45 % až do konce podpůrčí doby. Maximální měsíční výše podpory v nezaměstnanosti v roce 2025 činí 26 163 Kč, což odpovídá 0,58 násobku průměrné mzdy.

Výše podpory by se mohla změnit již od roku 2026

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka v loňském roce představil, jak by se od roku 2026 mohla změnit výše podpory v nezaměstnanosti. Resort navrhuje, aby po dobu prvních dvou měsíců nezaměstnaní pobírali 80 % dosavadního čistého výdělku, maximálně by se pak mělo jednat o 80 % průměrné hrubé mzdy.

Další novinka by měla přinést větší motivaci těm, kteří chtějí povolání změnit z vlastní vůle. V současné době totiž platí, že lidé, kteří odešli ze zaměstnání sami, mohou pobírat maximálně 45 % po celou dobu podpory. Podle Jurečky by však měla být procentní sazby pro všechny uchazeče sjednocena.

Ministerstvo chce zabránit opakovanému zneužívání podpory

Ministerstvo navrhlo opatření, které má zabránit opakovaným návratům k nezaměstnanosti. Podle něj by mělo dojít k prodloužení nutné odpracované doby mezi jednotlivými nezaměstnanostmi z původních šesti na devět měsíců. Zároveň by měla i nadále platit nutnost odpracovat minimálně 12 měsíců v posledních 24 měsících.

Jak ministr Jurečka doplnil: „Navržený redesign podpory v nezaměstnanosti je cesta k tomu, jak rozumně a bezpečně podpořit flexibilitu trhu práce.“

Delší podpora ve starším věku

Ministerstvo práce a sociálních věcí zároveň představilo novinku, v rámci níž lze v otázce podpory v nezaměstnanosti reflektovat prodlužující se věk odchodu do důchodu. Vzhledem k tomu navrhuje úpravu hranic, od kterých se maximální doba čerpání prodlužuje.

Původní návrh počítal s prodloužením hranice o pět let. To znamená, že by základní pětiměsíční podporu dostávali lidé až do 55 let věku (místo nynějších 50 let) a na maximální podpůrčí dobu (11 měsíců) by dosáhli až v 60 letech (místo nynějších 55 let).

Nakonec by však měl být posun pomalejší. Maximálně pět měsíců podpory by dostávali lidé do 52 let. Od 52 do 57 let budou moct lidé podporu pobírat po dobu 8 měsíců. A ti, kteří dovršili věk 57 let, budou moct dosáhnout na podporu v délce 11 měsíců.

Ministerstvo očekává, že zvýšení věkové hranice pomůže lépe vyvážit náklady systému podpory. Tímto způsobem totiž stát získá více peněz na daních z příjmu a odvodech pojistného. Všechny navržené změny tak mají přispět k celkovému ozdravení trhu práce.

Zdroje: idnes.cz, ceska-justice.cz