Němečtí, francouzští a polští vůdci se dohodli, že zintenzivní celosvětový nákup munice pro Ukrajinu a zlepší nabídku dělostřelectva dlouhého doletu
Představitelé tří evropských vojenských mocností se dohodli, že zintenzivní celosvětový nákup munice pro Ukrajinu a zlepší nabídku dělostřelectva dlouhého doletu. Narychlo uspořádaná schůzka Francie, Německa a Polska v Berlíně jen málo zakryla skutečnost, že Paříž a Berlín nyní zastávají odlišné názory na ruský vojenský postup na Ukrajině a odmítnutí amerického Kongresu schválit další vojenskou pomoc Kyjevu.
Rozpor převážně mezi francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a německým kancléřem Olafem Scholzem, se projevil v dramatickém rozhovoru pro francouzskou televizi ve čtvrtek večer, v němž Macron prohlásil, že je ohrožena bezpečnost Evropy, dokonce i její existence, uvádí deník The Guardian.
„Pořídíme ještě více zbraní na celém světovém trhu,“ řekl Scholz. To byla narážka na nyní široce podporovaný český plán nakupovat munici mimo EU, proti čemuž se Francouzi kdysi postavili z důvodu evropské suverenity. Kromě toho by se měla rozšířit výroba vojenského vybavení, a to i na Ukrajině, řekl Scholz. Slíbil, že bude usilovat o vytvoření koalice pro nákup raketového dělostřelectva dlouhého doletu, což je myšlenka, která byla poprvé nastolena na setkání v Paříži minulý měsíc.
German, French and Polish leaders make joint show of unity over Ukrainehttps://t.co/tDioSex02B?
— Roman Romanovich (@Romanovichphoto) March 15, 2024
Na tiskové konferenci nezazněly žádné otázky, všichni tři muži, kteří se chytili za ruce, chtěli, aby převládl vzkaz Moskvě, že jsou jednotní.
Macron minulý měsíc vyvolal zděšení, když odmítl vyloučit vyslání vojáků na Ukrajinu. Ve čtvrtečním rozhovoru neustoupil a řekl, že nic nevylučuje, uvádí deník Euractiv.
Ačkoli odmítl označit Rusko za nepřítele a místo toho použil termín „protivník“, uvedl, že Moskva se již zapojila do hybridní války v Evropě. Odmítl tvrzení, že jeho rétorika hrozí eskalací situace, což je klíčový rozdíl oproti Scholzovi, který se obává Putinových jaderných hrozeb.
zdroj: The Guardian, Euractiv