Tunguzský meteorit: Exploze byla tak silná, že vyvrátila přes 80 milionů stromů

Psalo se 30. června 1908, když se do zemské atmosféry zřítil asteroid a explodoval na obloze nad Sibiří. Místní svědci z řídce osídlené oblasti ihned hlásili, že viděli ohnivou kouli a obrovský výbuch. Jak se později ukázalo, tím objektem byl Tunguzský meteorit.

Tajemný otřes nad Sibiří

Dne 30. června 1908 se krátce po sedmé hodině ranní otřásla oblastí u řeky Podkamenná Tunguska v centrální části Sibiře mohutná exploze. Svědky události byli i lidé žijící stovky kilometrů od ohniska záblesku a ohlušující rány. Tlaková vlna byla tak silná, že v okruhu více než 2 000 kilometrů čtverečních vyvrátila zhruba 80 milionů stromů. Je však zajímavé, že i přes tak mohutnou destrukci nepřišla o život jediná lidská bytost.

Může za explozi meteorit?

Ani dnes se přesně neví, co za tak obrovským výbuchem stojí. Opravdu mohl za explozi meteorit? Vědci se domnívají, že šlo o vesmírné těleso o průměru zhruba 50 až 100 metrů, které do atmosféry vstoupilo rychlostí několika desítek kilometrů za sekundu. V důsledku tření se těleso začalo rozpadat, až nakonec celé explodovalo ve výšce zhruba 5–10 kilometrů nad zemí.

Nejedná se ale o nic výjimečného. Tento jev se označuje jako vzdušná exploze neboli airburst, jehož síla se odhaduje na výbuch zhruba patnácti megatun TNT. Pro představu se jedná o několikanásobek atomové bomby svržené na Hirošimu.

Vzhledem k tomu, že na místě nebyl objeven kráter, vědci se k hypotéze vzdušné exploze přiklánějí spíše.

Kometa nad Sibiří

Věda však také pracuje s teorií, že by výbuch mohla způsobit kometa složená převážně z ledu a prachu. To by mohlo vysvětlovat, proč po výbuchu na místě nezůstaly žádné fragmenty. Kometa by se v tomto případě zcela vypařila při průchodu atmosférou. Lidé, kteří se přiklánějí k této verzi, poukazují na to, že se kometa mohla rozpadnout již mnohem dříve než meteorit, a tím vytvořit silnou tlakovou vlnu. I nad touto teorií však visí několik otazníků, protože na místě nebyla zaznamenána vyšší koncentrace vodní páry nebo jiných chemických stop.

Mimozemské teorie

Událost také podnítila spekulanty, že nad Sibiří mohlo dojít k výbuchu mimozemské lodě. S touto hypotézou přišel v 60. letech sovětský vědec Alexandr Kazancev a jeho představa se zakládala na pozorováních radiace, změn magnetického pole a neobvyklého uspořádání popadaných stromů. Kazancev zastával názor, že se mimozemská loď pokoušela o přistání, ale došlo ke katastrofě. Vzhledem k nedostatku důkazů jsou odborníci vůči takové teorii velice skeptičtí.

Tunguzská událost a vliv na vědu a výzkum

Tunguzská událost se stala významným milníkem v oblasti planetární obrany. Věda se od té doby více zaměřila na sledování těles, která mohou potenciálně ohrozit Zemi a dala za vznik vesmírným programům, jako jsou například NASA Spaceguard nebo NEODyS.

V posledních desetiletích byly v oblasti Tunguska provedeny nové výzkumy pomocí satelitních snímků, seismografů a počítačových modelů. Zatímco některé simulace potvrzují teorii vzdušného výbuchu, jiné naznačují možnost, že část objektu dopadla na zem a je stále neobjevena v nepřístupném terénu. I dnes zůstává exploze otevřeným tématem propojujícím oblasti astronomie, geologie, klimatologie, ale i archeologie.

I více než sto let po výbuchu nad Sibiří zůstává Tunguzská událost jednou z největších a doposud nevysvětlených explozí v novodobé historii lidstva. Vzhledem k absenci kráteru, nepřímým důkazům a hypotézám je stále nejasné, co za výbuchem stojí. A i když má dnes lidstvo k dispozici moderní technologie, je možné, že se nikdy nedozvíme celou pravdu, a to i přesto, že místo prozkoumala celá řada výprav, která však nenašla skoro žádné stopy.

Zdroj: livescience.com, zprávy.aktualne.cz, news.ucsb.edu