Tihle profesionální dohazovači vám najdou lásku vašeho života. Ale jen pokud jste sova

Sýček králičí patří k nejrozšířenějším druhům sov, které byste nalezli na území Jižní a Severní Ameriky. Ačkoliv se zatím neřadí mezi ohrožená zvířata, jejich stupeň ohrožení by se mohl v negativním slova smyslu změnit.

V některých oblastech totiž začíná jejich populace klesat. Tento fenomén je zapříčiněn tím, že se potýkají s několika problémy. První z nich se týká nedostatku území, které je vhodné pro jejich usídlení, druhý z nich je přímo spojen s rozmnožováním. Sýčci v určitých oblastech totiž nemají dostatek vhodných partnerů. Tento problém se týká kupříkladu těch, kteří žijí v Kalifornii, což je stát ležící na západním území Spojených států amerických. Tamější vědci se tak pokouší tamější sovy spárovat tím způsobem, aby se zabránilo příbuzenskému křížení.

Vědečtí dohazovači párují sýčky králičí na základě podrobných dat

Dr. Lynne Truliová, jež je profesorkou enviromentálních studií na Státní univerzitě v San Jose, má se sovami nespočet zkušeností. Výzkumu sýčků králičích, kteří žijí na západní polokouli, se konkrétně věnuje již více než 20 let. Spolupracuje totiž na projektu, který se nazývá „Bird Genoscape Project„. Ten se zabývá sledováním a podrobným zkoumáním ptactva, které žije na západní polokouli. Cílem je ochránit tyto početné zástupce zvířecí říše, kteří vévodí vzdušnému prostoru, před celou řadou nebezpečí.

Profesorka Dr. Lynne Truliová se společně s dalšími vědeckými pracovníky snaží sýčky králičí podpořit konkrétně tak, že jim pomáhá přežít zimu a vytvořit optimální životní prostřední. V neposlední řadě se pak pokouší prostřednictvím detailního rozboru zajistit, aby se tyto malé sovy spárovaly s geneticky vhodným partnerem.

V únoru celý projekt vrcholí

Nyní nastal čas, kdy celý projekt vrcholí. Únor je totiž pro sýčky králičí, kteří žijí v Kalifornii, začátkem hnízdní sezóny. To v překladu znamená, že vědci začínají sovy, jež byly spárované na základě podrobných dat (zejména genetických), vypouštět do přírody. I když nutno podotknout, že na ně neustále dohlíží a pomáhají minimalizovat jejich nebezpečí.

To dělají například tím, že nad jejich norami v některých případech budují speciální ohrady, které mají za úkol ochránit sovy před predátory. Největší nebezpečí představují pro sýčky králičí zejména jestřábi lesní, orli skalní či hejna vran. Ve volné přírodě tak není u sov výjimkou, že se přes 70 % narozených mláďat nedožije ani svých druhých narozenin. Sýčci králičí, kteří se druhých narozenin dožijí, se pak každopádně mohou dožít i více než 10 let.

Zajímavé je, že některé nory, do kterých vědci sýčky usazují, jsou vybudované uměle. To je způsobeno tím, že významná část přírodních nor byla kvůli  městské zástavbě či povodním bohužel zničena. Někteří sýčci králičí pak žijí v norách, které vyhloubil sysel.

„Když se podíváte na Google Maps na všechny lokality, v nichž se sýčci vyskytují, jsou obklopeny zástavbou. Je vidět, že v historii byly otevřenější. Sovy mohly v těchto oblastech hnízdit a hledat potravu na přilehlých lokalitách, ale nyní jsou omezovány na stále menší a menší oblasti,“ řekl k této problematice pro National Geographic Philip Higgins, jenž na projektu spolupracuje v oblasti výzkumu a ochrany přírody.

Spárovaní sýčci většinou zůstávají spolu

Pozitivním zjištěním je, že spárovaní sýčci podle záznamů vědců zpravidla zůstávají spolu. To potvrzují i slova, která vyslovila Dr. Lynne Truliová: „Ve skutečnosti chtějí zůstat spolu. Proto zůstávají s jedním partnerem i déle než jednu sezónu. To nicméně neznamená, že nikdy nedochází k páření s jinými sýčky. Určitě dochází. Ale většinou zůstávají s jedním partnerem.“

 

Zdroje: en.wikipedia.org, nationalgeographic.cz