Sukeban: Japonské dívčí školní gangy začaly vznikat v 60. letech minulého století

Japonsko je dnes často vnímáno jako země pořádku, zdvořilosti a disciplinované společnosti. I když tuto zemi definují čisté ulice, ohleduplnost a kolektivní duch, není všechno ideální. Někdy se z tlaku na dokonalost zrodí něco úplně jiného. Třeba skupina dívek, které se rozhodly, že už toho mají dost. A tak se zrodil sukeban, který se postavil proti všem očekáváním.

Když se Japonsko měnilo

Šedesátá léta byla pro Japonsko zlomová. Země procházela rychlým vývojem – rostla ekonomika, stavěla se nová města a Západ měl čím dál větší vliv. Ale zatímco vše okolo se proměňovalo, školní systém zůstával přísný a staromódní. Dívky měly být i nadále tiché, upravené a poslušné. Jenže spousta z nich takový přístup nechtěl dál snášet, a tak si začaly hledat vlastní cestu.

Z malých part kamarádek, které se chtěly trochu odlišit, vznikly organizované skupiny s vlastním systémem pravidel. Každý gang měl svou šéfku, zástupkyni, a ostatní členky, které musely dodržovat přísní kodex. Šlo však víc než jen o rebelii – sukeban totiž budovaly svět, ve kterém byly důležité čest, loajalita a sebeúcta.

Uniforma jako symbol vzdoru

Jedním z nejvýraznějších prvků sukeban byla jejich úprava školních uniforem. V Japonsku je školní uniforma symbolem řádu a konformity, ale dívčí gangy ji proměnily ve výraz vzdoru. Nejtypičtějším znakem byla prodloužená sukně sahající až ke kotníkům, což bylo přímým opakem módních trendů té doby. Uniformy měly také často upravené rukávy, přišité nášivky nebo vyšívané jméno gangu. Vlasy měly dívky načesané do drdolů nebo si je narovnávaly a barvily. Líčení bylo výrazné a neslo se ve znamení černých očních linek, rudých rtů a někdy bylo přítomné i tetování hennou.

Móda sukeban se tak stala součástí jejich protestu, kdy dívky braly něco, co mělo potlačovat individualitu a přetvářely to v manifest sebevědomí.

Kodex, který děsil i fascinoval

Sukeban, podobně jako yakuza, měly přísná pravidla chování. V jejich řadách byla disciplína neoddělitelnou součástí každodenního života. Mezi pravidla často patřily:

• Zákaz alkoholu a drog
• Loajalita vůči vůdkyni gangu
• Zákaz chození s kluky – s výjimkou schváleného partnera
• Povinnost hájit čest gangu v případě urážky nebo útoku

I když tresty za porušení pravidel byly tvrdé a často fyzické, sukeban nabízely svým členkám něco, co doma nebo ve škole často chybělo. Tím něčím byl pocit sounáležitosti, podpory a respektu.

Sukeban jako symbol odvahy a nonkonformismu

V 80. letech se začaly dívčí gangy rozpadat. Některé členky se začlenily do společnosti a jiné přešly do jiných subkultur. Ve filmech, televizních dramatech i anime se postava drsné školačky stala archetypem. Série jako Sukeban Deka nebo Kill Bill čerpají právě z estetiky a chování sukeban. V módě se dodnes inspirují japonské i světové značky, jako jsou Vivienne Westwood nebo Comme des Garcons.

Dnes je sukeban styl vnímán jako součást retro vlny, ale v Japonsku dodnes symbolizuje vzdor a hrdost. Především pro mladé ženy představuje možnost být sama sebou.

Co zbylo po sukeban?

S nástupem 90. let a proměnou japonské společnosti sukeban gangy postupně mizely. Rozvoj mobilních technologií, změna hodnot i větší svobody pro dívky znamenaly, že forma organizovaných gangů ztratila na atraktivitě.

Přesto jejich odkaz nezmizel. Staly se součástí japonské historie a kulturního vědomí. V moderním Japonsku můžeme jejich odkaz spatřit v módě, v umění i v aktivismu. Feministické skupiny nebo LGBTQ+ kolektivy někdy používají vizuální jazyk sukeban jako způsob vyjádření síly a nezávislosti.

Z rebelských školaček se staly kulturní ikony a jejich příběh připomíná, že i v přísně strukturované společnosti může vzniknout prostor pro odpor a vyjádření individuality.

Zdroj:  j.fashion.fandom.com, mestozensk.org