Slavné památky, které zanikly: Co se stalo s Rhodským kolosem a knihovnou v Alexandrii?
Dnes po nich zůstaly jen legendy, pár ilustrací v učebnicích a zmínky v historických spisech. Přesto stále fascinují, památky tak velkolepé, že přežily svůj vlastní pád v paměti lidstva. Dva takové symboly, Rhodský kolos a knihovna v Alexandrii připomínají, že i ty největší lidské výtvory jsou křehké.
Rhodský kolos: Gigant z bronzu
Představte si sochu tak velkou, že by dnes mohla stát vedle Sochy svobody, a klidně by jí mohla hledět do očí. Rhodský kolos byl obří socha boha slunce Hélia, která měla střežit přístav města Rhodos. Postavili ji kolem roku 282 před naším letopočtem a měřila zhruba 32 metrů – to je asi jako desetipatrový dům.
Mýtus říká, že stál rozkročený nad přístavem a lodě pod ním proplouvaly. Skutečnost ale byla nejspíš skromnější, stál na pevnině. Co ovšem bylo velkolepé, byla jeho konstrukce: zevnitř železná výztuž, zvenčí bronzové pláty. Na tehdejší dobu inženýrský zázrak.
Kolos stál jen něco přes 50 let. V roce 226 př. n. l. udeřilo silné zemětřesení a socha se zřítila. Prý se zlomila v kolenou. Trosky však zůstaly ležet na zemi po dalších 800 let. Lidé je chodili obdivovat stejně jako dřív, jen horizontálně. Až v 7. století n. l. dobyli Rhodos Arabové, bronz roztavili a odvezli jako cenný materiál.
Ačkoli po Kolosu nezůstalo nic, stal se jedním ze Sedmi divů světa a symbolem lidské pýchy, krásy i pomíjivosti. Dnes na jeho místě stojí dvě skromné sochy jelenů. Symbol města, které kdysi střežil bronzový obr.
Knihovna v Alexandrii: Místo, kde hořelo vědění
Zatímco Kolos měl chránit, Alexandrijská knihovna měla uchovávat. A nejen tak ledajaké knihy. Byla to taková antická verze Googlu – jen na papyru. Knihovna vznikla ve 3. století př. n. l. v egyptské Alexandrii a stála za ní vládce Ptolemaios I. Údajně v ní bylo až 400 tisíc svitků. Co v nich bylo? Všechno možné. Od hvězd a léků, přes básně a filozofické úvahy, až po historii světa. Prostě mozek starověku pod jednou střechou.
Alexandrijská knihovna nebyla jen skladištěm knih. Byla to první výzkumná instituce, místo, kde působili významní učenci jako Archimédés či Eratosthenés (ten, co poprvé změřil obvod Země).
Tak proč zanikla?
Odpověď není jednoduchá. Knihovna nezmizela při jediné události. Naopak, byla ničena postupně:
- V roce 48 př. n. l. během války Julia Caesara shořela část sbírek při požáru přístavu.
- O dvě století později byla Alexandrie centrem bojů římských císařů – opět ztráty.
- V roce 391 n. l. nechal biskup Theofilus zničit pohanské chrámy, včetně tzv. Serapea, kde byla i část knihovny.
- A poslední rána údajně přišla roku 642, kdy Arabové dobyli město. Podle legendy prý knihy pálili jako topivo do lázní.
Historici se přou, zda tento poslední příběh není spíš mýtus. Jisté je jen jedno. Knihovna přestala existovat, a s ní zmizely stovky děl, které se nikdy nedochovaly.
A proč na to nezapomínáme?
Možná právě proto, že nezůstalo skoro nic. Když něco ztratíme, začne nám to chybět.
Rhodský kolos připomíná, že i to, co se zdá nepohnutelné, může během jediné noci zmizet. A Alexandrijská knihovna? Je varováním, že s věděním se musí zacházet opatrně – že každá kniha, každá informace má hodnotu, která se těžko obnovuje, když jednou zmizí.
Dnes se lidé snaží na tyto památky navázat. V Alexandrii stojí moderní knihovna Bibliotheca Alexandrina, symbol pokračujícího hledání poznání. A na Rhodosu se občas objevují návrhy, že by se Kolos mohl znovu postavit.
Ať už jako poučení z historie nebo jako inspirace, oba tyto divy světa nám připomínají, že velkolepost nemusí být věčná. Ale její příběh může přežít věky.
Zdroj: Wikipedia, Brittanica, University of Albany
