Málo známé památky UNESCO: Znáte třeba zátoku Ha Long?
Za světové dědictví se označují nejrůznější kulturní a přírodní památky světa, které jsou opravdu unikátní. Za seznamem stojí organizace UNESCO a v současné době zahrnuje přes tisíc položek. Některé však zatím tolik lidí nezná.
Mešita Selimiye, Turecko
Mešita Selimiye, známá také jako Selimova mešita, se nachází v tureckém městě Edirne. Budova není jen mistrovským stavebním dílem, ale je považována za jeden z největších triumfů islámské architektury. Mešita byla postavena mezi lety 1569 až 1575 a stojí za ní osmanský stavitel Mimar Sinan. Minarety mešity jsou vysoké 71 metrů. Centrální kupole měří v průměru 31,28 m a její výška činí 43,28 m.
Stejně zdobný je i interiér, kde se nachází nejen modlitebny, ale také škola, nemocnice, knihovna, vývařovna a lázně. Nejvíce proslulá je však mramorová kazatelna se svými kachlemi. Jejich část byla v roce 1878 odstraněna a odvezena ruským vojskem. Mešita byla na seznam UNESCO zapsána v roce 2011.
Historické centrum města Buchara, Uzbekistán
Toto nádherné město na Hedvábné stezce je staré více než 2000 let. V minulosti byla Buchara dlouho důležitým obchodním městem, které také sloužilo jako odpočívadlo pro karavany a regionální trh pro výměnu zboží. Poté, co přes Bucharu v roce 709 n. l. prošli Arabové, byla v roce 892 zvolena hlavním městem nezávislého Samanidského království. Město začalo upevňovat svůj význam podél Hedvábné stezky, rozšiřovat své kulturní hodnoty, hospodářskou prosperitu a pověst.
V roce 1993 se stalo součástí světového dědictví UNESCO velmi cenné historické centrum města. Na procházce ulicemi Buchary si můžete připadat jako kdybyste se vrátili zpátky v čase. K nejznámějším památkám patří například stará medresa, minaret Qálán ze 12. století, emírův palác nebo stará věznice Zindán. Za zmínku také stojí překrásné fasády, rušné trhy a mešity z doby dynastie Šejbání.
Vulkány Kamčatky, Rusko
Sopky, které jsou rozesety po ledovcové Kamčatce na východě Ruska, jsou považovány za jedny z nejkrásnějších na světě – přesto o nich moc lidí neví. V oblasti žije několik nádherných živočichů, včetně orlů mořských, vyder mořských, medvědů hnědých a sokolů stěhovavých. Kamčatka je také rodištěm lososovitých ryb, kterých je v několika řekách tolik druhů, jako jinde na světě. Co se týká fauny, nachází se zde mnoho národně ohrožených druhů a šestnáct endemitů.
Sopky Kamčatky se na seznam Světového dědictví UNESCO dostaly v roce 1996. Dnes se oblast dělí na čtyři další parky: Bystrinský přírodní park, Ključevský přírodní park, Nalyčevský přírodní park a Jihokamčatský přírodní park.
Zátoka Ha Long, Vietnam
Zátoka Ha Long se nachází v Tonkinském zálivu a na Seznam světového dědictví se dostala v roce 1994. V roce 2009 se také dostala mezi 28 finalistů ucházejících se o post nových sedmi divů přírodních divů světa. V roce 2012 byla zátoka do této skupiny zařazena. Co ale zátoku dělá tak zajímavou?
Dračí zátoka, jak se místu také přezdívá, je známé především pro své dechberoucí krasové útvary a strmé zalesněné ostrůvky vystupující nad vodní hladinu jako jednotlivé monumenty. Pitoreskní panoramata a neposkvrněná příroda se rozkládají na ploše o rozloze téměř 1 600km2, která zahrnuje 1 133 ostrůvků. Některé zdroje dokonce uvádějí až 1 900 ostrůvků.
V místním jazyce název Ha Long znamená „záliv, kde přistáli draci“. Podle legendy byl Vietnam kdysi dávno napaden útočníky na lodích. Aby Vietnamu pomohli a ochránili ho, poslali bohové na pomoc lidem draky. Tito draci shodili do oceánu drahokamy, které se proměnily v ostrovy v zátoce Ha Long, čímž vytvořili bariéru, která zabránila útočníkům dostat se k pobřeží, a tím ochránili Vietnam. Zajímavé je, že tito draci se údajně rozhodli zůstat na Zemi a nevrátit se na nebesa a stále prý žijí pod vodou v zátoce Ha Long.
Park Güell, Španělsko
Než se Park Güell ve španělské Barceloně ocitl v roce 1984 na Seznamu světového dědictví UNESCO, býval v minulosti městským sídlištěm. Celá lokace je velkolepým dílem architekta Antoniho Gaudího, který v roce 1900 získal za úkol vyprojektovat rodinné sídliště na obrovském pozemku v místě Montaña Pelada s výhledem na moře. První domy byly osídleny rodinou mecenáše Eusebiho Güella, po kterém park nese název. Bohužel vzhledem k exkluzivní povaze místa a zastaralým smlouvám plány nebyly plně realizovány. Po smrti Güella pozemky odkoupilo město a již v roce 1926 bylo místo označeno jako Městský park.
Ze sídla rodiny Güellů je dnes škola a dům Gaudího je dnes navštěvovaným muzeem s názvem Casa Museo Gaudí. Turisty do parku láká nejen hlavní vstup a architektura, ale také hlavní symbol parku v podobě salamandra pokrytý katalánskou mozaikou Josepa M. Jujola, jenž se stal oblíbenou atrakcí.
Zdroj: chargetheglobe.com, whc.unesco.org
