Konkláve: V minulosti během volby nového papeže někteří účastníci zemřeli
Volba nového papeže patří mezi nejpodivuhodnější události na světě. Kardinálové se zavřou do Sixtinské kaple a dokud se nedohodnou, nikdo nevyjde ven. Stalo se, že konkláve trvalo tak dlouho, až někteří účastníci zemřeli vyčerpáním. Dnes už mají lepší podmínky, ale pravidla jsou pořád tvrdá. Celý svět sleduje malý komínek nad kaplí – černý kouř znamená neúspěch, bílý kouř nového papeže. Letos se objevil i růžový kouř, kterým ženy protestovaly proti svému postavení v církvi.
Jak se vybírá hlava katolické církve?
Pravidla pro volbu papeže má pravidla, která vznikala stovky let. Je určeno, že do volby nového papeže může vstoupit 120 kandidátů z řad kardinálů. Další podmínkou je, že nemůžou mít víc než 79 let. Samotná volba zvaná konkláve probíhá v úplné izolaci v Sixtinské kapli. Platí zákaz komunikace s vnějším světem, zákaz se vztahuje i na denní tisk, o mobilech nemluvě. Volí se čtyřikrát během dne. Nový papež potřebuje získat minimálně dvě třetiny hlasů. Pokud se do třech dnů nikdo nezvolí, následuje den modliteb a pak se pokračuje. Po dalších sedmi neúspěšných dnech už stačí prostá většina.
Když volba trvala roky
Nejdelší konkláve v historii probíhalo od roku 1268 a trvalo skoro tři roky. Několik kardinálů během volby dokonce zemřelo stářím. Ve Viterbu místní lidé sundali střechu z budovy, aby kardinály přinutili k rychlejšímu rozhodnutí. Dalším tlakem bylo omezit jim jídlo – dostávali jen chléb a vodu. V roce 1292 trvala volba dva roky, protože se nemohli rozhodnout mezi dvěma kandidáty. Nakonec zvolili poustevníka, který o papežství vůbec nestál. Tyto zkušenosti přiměly církev k přísnějším pravidlům.
Bílý versus černý kouř
Od 19. století černý kouř znamená neúspěch, bílý kouř zvolení nového papeže. Kouř vzniká spalováním hlasovacích lístků v malé peci v kapli. Pro černý kouř přidávají chemikálie, které udělají tmavou barvu. Bílý kouř je čistý, bez přísad. Problém býval, že někdy nebylo jasné, jestli je kouř černý nebo bílý – hlavně večer nebo při špatném počasí. Proto od roku 1978 přidali zvony, které zvoní jen při zvolení nového papeže. Celý svět pak sleduje tento komínek na střeše nejslavnější kaple.
Růžový kouř
Letos se nad Římem objevil neobvyklý růžový kouř, ale nevycházel ze Sixtinské kaple. Ženy z katolických organizací vypustily růžový kouř jako protest proti nerovnému postavení v církvi. Chtěly upozornit na to, že ženy nemůžou být kněžky, nemůžou volit papeže ani rozhodovat o důležitých věcech. Růžová barva symbolizuje ženskost a touhu po větší účasti v církvi. Akce proběhla ve více městech současně a dostala se do médií. Vatikán nereagoval, ale téma rovnosti žen se dostalo do veřejné diskuze.
Jak to funguje dnes?
Současná pravidla stanovil papež Pavel VI. a upravil Jan Pavel II. Kardinálové bydlí v hotelovém komplexu a do kaple chodí jen hlasovat. Pokud někdo poruší tajemství, postihne ho exkomunikace. Celý proces natáčí kamery, ale záznamy se ukážou až po 70 letech. Moderní konkláve netrvá roky, ale obvykle jen pár dní. Nejrychlejší volba trvala jeden den.
Konkláve je úplně výjimečný proces, který dokáže spojit tradici starých staletí s tím, co potřebujeme dnes. I když se pravidla za tu dobu změnila, základní věc zůstává pořád stejná – kardinálové se prostě musí dohodnout na tom, kdo bude vést katolickou církev. Historické příběhy o těch nekonečně dlouhých konkláve nám ukazují, jak moc si církev tuhle volbu bere k srdci. Růžový kouř ukazuje, že i v tradiční církvi se objevují hlasy volající po změnách. Celý svět bude v budoucnu opět sledovat komínek nad Sixtinskou kaplí a čekat na správný signál.
