Dějiny šílených vládců: Na černé listině jsou Caligula i Ivan Hrozný
V průběhu historie se objevilo mnoho vládců, jejichž nestabilní mysl měla osudové důsledky nejen pro jejich říši, ale i běh světových dějin. A když moc přeroste zdravý rozum, výsledkem může být utrpení celých národů.
Caligula ztratil soudnost i empatii
Gaius Julius Caesar Germanicus, známější jako Caligula, se stal římským císařem v roce 37 n.l. Po slibném začátku, kdy se těšil značné oblibě, se jeho vláda proměnila v tyranii. V době svého panování začal vykazovat známky psychózy, kdy tvrdil, že je vtělením boha, zakazoval lidem vyslovovat slovo „koza“, a to údajně proto, že ho lidé kvůli jeho fyzickým rysům se zvířetem srovnávali a senátory nutil k absurdním rituálům.
Dalším důkazem jeho choré mysli byl i jeho kůň. Caligula svého koně Incitáta skutečně nejen veřejně uctíval, ale údajně mu dal mramorový žlab, purpurový plášť a plánoval ho jmenovat svým konzulem. Tento čin měl ponížit římský senát a zároveň dokázat, že i kůň byl lepším úředníkem.
Ivan IV. Hrozný vládl strachem
Ruský car Ivan Hrozný vládl v letech 1547-1584 a jeho jméno je dodnes synonymem pro krutovládu. Po smrti své manželky Anastasije Romanovové se u něj rozvinula těžká deprese a paranoia. To vedlo k tomu, že se stal posedlým představou, že ho okolí zrazuje, a založil tajnou policii, která šířila teror. V roce 1581 Ivan v záchvatu vzteku udeřil svého syna železnou holí a smrtelně ho zranil. Tento incident je známý nejen z kronik, ale i ze slavného obrazu Ilji Repina, který zachycuje cara, jak zoufale objímá tělo svého umírajícího syna.
Jiří III. prohrál Ameriku a rozum
Dalším šíleným vládcem v dějinách je britský panovník Jiří III., který vládl v období, kdy britská říše ztrácela kolonie v Severní Americe. Jeho chování bylo v pozdějších letech natolik nestabilní, že ho okolí začalo vnímat jako nepříčetného. Dnes se historikové domnívají, že mohl trpět metabolickou poruchou zvanou porfyrie, která také způsobovala halucinace, bolesti a náhlé změny nálad. V jednom ze svých psychotických záchvatů Jiří III. údajně mluvil nepřetržitě čtyři dny a s oblibou mluvil se stromy, které oslovoval jako členy kabinetu.
Erik XIV. se utopil ve vlastní paranoie
Král Erik XIV. Švédský, syn slavného Gustava Vasy, vládl v letech 1560-1568. Na počátku své vlády působil jako vzdělaný reformátor, ale brzy se u něj začaly objevovat známky paranoidní schizofrenie. Nechal uvěznit a popravit šlechtice i své rádce, a jeho nelogické záchvaty zuřivosti přispěly k rozkladu moci. Erik byl nakonec sesazen svým bratrem Janem a uvězněn. Zemřel roku 1577, kdy byl pravděpodobně otráven hráškem, do nějž byl přidán arsen, jehož přítomnost potvrdily i analýzy jeho ostatků.
Ludvík II. Bavorský utekl do světa pohádek
Ludvík II. Bavorský vládl v letech 1864-1886 a není vnímán jako tyran. Přesto jeho duševní stav silně ovlivnil nejen finanční stav země, ale i její reputaci. Ludvík se zcela ponořil do světa oper Richarda Wagnera, přestal vládnout a místo toho nechával napříč zemí stavět pohádkové zámky, jako je například romantický Neuschwanstein. Ludvík II. se navíc téměř zcela izoloval a přijímal hosty jen v noci, jídlo si nechával servírovat výtahem a ve společnosti lidí se cítil nesvůj. Byl oficiálně prohlášen za šíleného a brzy poté zemřel za záhadných okolností v jezeře Starnberg.
Francois Duvalier zastrašoval lidi kouzly
Haitský diktátor Francois Duvalier, přezdívaný Papa Doc, byl původně lékař. Vlády se chopil v roce 1957 a brzy se jeho vláda proměnila v noční můru. Tvrdil, že je skutečným čarodějem, oblékal se jako Iwo Bawon Samedi, prezentoval se jako Kristus a věřil ve voodoo. Uvádí se, že také používal černou magii jako nástroj propagandy i zastrašování. Duvalier navíc nechal postavit mauzoleum s věčně hořící pochodní a sám o sobě prohlašoval, že bojuje s duchy Kennedyho, kterého pokládal za nepřítele i po jeho smrti.
Jak ukazuje historie, šílenství a moc tvoří nebezpečí kombinaci. Psychicky narušení vládci dokázali proměnit říše v bojiště, rodiny v sirotky a ideály ve zbraně. Ať už šlo o klamné vidiny, paranoiu, depresivní stavy nebo čisté šílenství, jejich vliv na běh dějin je neoddiskutovatelný.
Zdroj: thecollector.com, factinate.com, psychdegrees.org
