Chtěla jsem si vyfotit žraloka, ale ukousl mi obě ruce

Dovolená v exotice se někdy může z pohádky proměnit v noční můru. A mnohdy k tomu stačí jen chvilka nepozornosti. Své o tom ví i jeden kanadský manželský pár. Žena si z dovolené odvezla trauma a navíc po celý zbytek svého života bude bez rukou.

Pro některé lidi je vidět žraloka ve volné přírodě splněným snem. Jak pětapadesátiletá žena uvedla: „Když jsem ho spatřila, jak si poklidně plave v moři, chtěla jsem si jej na památku vyfotit. Přece jen, kdo takovou fotku má. Než jsem se nadála, musela jsem bojovat o holý život. Žralok na mě zaútočil a ukousl mi obě ruce.“ Neštěstí se stalo během pár vteřin. „Manžel mi ihned přiběhl na pomoc a zachránil mi tak život,“ dodává.

Zprávy o útocích žraloků se objevují v každé sezóně

Útoky žraloků nejsou ničím neobvyklým a ve zprávách na ně můžeme narazit rok co rok. Alarmující přitom bývá, když se tak stane v oblíbených dovolenkových destinacích. Takový útok dravce může mnohé odradit od další návštěvy moře a způsobit, že se lidé budou vody bát.

Ze statistik přitom vyplývá, že tato zvířata usmrtí zhruba desítku lidí ročně. Útoky nejsou běžné pouze v Americe nebo Asii. Žraloci mohou být agresivní také ve Středomoří. V Evropě žraloci nejčastěji útočí u Itálie, v těsném závěsu je pak Španělsko a Chorvatsko.

Nejvyšší počet útoků žraloků na světě je zaznamenán v Austrálii a Spojených státech amerických. Podle údajů Shark Research Institute došlo za posledních sto let k více než 5 700 útokům žraloka na člověka, z nichž téměř 1 000 bylo smrtelných. V poslední době byl krizový rok 2015, ve kterém bylo evidováno celkem 143 útoků.

Proč žralok útočí na člověka

Ačkoliv se může zdát, že prvotním impulsem k útoku je obstarání potravy, odpověď na tuto otázku je komplexnější. Podle odborníků žralok při útoku nemíří konkrétně na lidský druh. Člověk, který například v moři šnorchluje, může tomuto zvířeti připomenout něco, na co by zaútočit mohl. Třeba raněnou želvu, která se podivně mrská na hladině.

Některé druhy žraloků jdou po kořisti okamžitě, jiné jsou ale zvědavé a svou potenciální oběť si nejprve chtějí prohlédnout. Pokud si žralok není jistý, zda jde o vhodnou kořist, často ji nejprve ochutná. Pokud pak zjistí, že se jedná o něco jiného, kořist klidně i opustí.

Dalším důležitým důvodem může být strach. Pokud se žralok najednou dostane do úzkých a je ve stresu, snaží se jako jakýkoliv jiný živočich dostat do bezpečí. Žralok může nabýt pocitu, že mu člověk brání dostat se pryč a vlivem toho může zaútočit.

Podle mořské bioložky Martiny Karáskové jsou dokonce žraloci plaší a lidí se bojí. Pokud tedy mají tu možnost, raději odplavou pryč a hledí si svého. Na druhou stranu starší, zraněná či oslabená zvířata mohou být agresivnější, protože se zoufale snaží ulovit jakoukoliv potravu.

Co dělat, když ve vodě potkáte žraloka

Na situaci, kdy se v moři přímo setkáte se žralokem, je vhodné být preventivně připraveni.

• Snažte se nepanikařit a nemáchejte zběsile rukama a nohama. Prudké pohyby mohou zájem žraloka ještě více podněcovat.
• Udržujte se žralokem oční kontakt. Stejně jako jiná zvířata, i žraloci mají tendenci útočit v momentě, kdy se k nim otočíte zády.
• Nesnažte se hrát mrtvého, žralok to pozná. Místo toho se raději pokuste jej zasáhnout do citlivých míst (například od očí, čumáku či žáber).
• Co nejrychleji se snažte z vody utéct. Při plavání se ale pohybujte co nejklidněji, abyste jej znovu nepřilákali.

Zdroje: tn.nova.cz, zpravy.aktualne.cz, zoomagazin.cz