Bájný poklad Inků: Španělé ho téměř celý ukradli – zbytek zmizel beze stopy

Přestože řada starověkých civilizací používala peníze, u Inků to neplatilo. Jejich hospodářství fungovalo na bázi naturální směny a povinné práce. S příchodem Španělů do Jižní Ameriky se začaly šířit zvěsti o skrytých pokladech v andských horách. Mýty o záhadných městech jako El Dorado nebo Paititi sice možná nikdy neměly reálný základ, přesto dodnes podněcují lidskou představivost.

Konec říše, která měla všechno

Když se v 16. století Inkové ocitli v občanské válce mezi Atahualpou a jeho nevlastním bratrem Huáscarem, dorazili na kontinent i Španělé v čele s Franciscem Pizarrem. Incká říše rychle padla a spolu s ní zmizelo i ohromné množství zlata, stříbra a dalších cenností. Nejednalo se však jen o šperky a ozdoby, ale i o náboženské artefakty a předměty denní potřeby vyrobených z drahých kovů.

Historikové se shodují, že velká část tohoto pokladu skutečně skončila v rukou Španělů, kteří jej nechali roztavit a odvézt do Evropy.  Co ale není úplně jasné: kam se podělo to, co se nenašlo? Spousta výpovědí a domorodých legend mluví o ukrytých chrámech, zasypaných tunelech nebo dokonce o celých městech, kam se Inkové stáhli s tím nejcennějším, co měli.

Zlato za život, který stejně skončil smrtí

Když byl Atahualpa zajat, Španělé dali lidem na vybranou – svoboda jejich milovaného vůdce výměnou za obrovské množství drahých kovů. Protože Inkové nikdy neuznávali zlato a peníze jako cosi, co má nějakou větší cenu, souhlasili s tím, že naplní jednu místnost zlatem a dvě další stříbrem až po výšku muže. To ale po bohatství lačnícím Španělům nestačilo. Atahualpa se dočkal soudu, kde byl obviněn z modlářství a odsouzen k upálení. Protože Atahualpa věřil, že jeho tělo musí zůstat celé, aby se jeho duše dostala do nebe, Španělé ho nechali před popravou pokřtít.

Zlatá města, která možná neexistují

S pokladem Inků se brzy začaly spojovat i další legendy. Snad každý slyšel o bájném městu El Doradu, metropoli, která mělo být celé ze zlata. I když se původně jednalo jen o označení vládce kmene Muisců posypaného zlatem, v lidské představivosti se tento pojem proměnil v symbol neuvěřitelného bohatství ukrytého v džungli. Každý snil a dodnes doufá, že pohádkové město objeví. Kdo by o tak velkolepém objevu přeci jen nesnil?

Jiná legenda mluví o městě Paititi, které se mělo nacházet hluboko v peruánské džungli. Právě tam měli uprchnout inčtí kněží a šlechtici se zbytkem cenností poté, co padla říše. I když v posledních letech objevili badatelé v oblasti Madre de Dios kamenné stavby a trasy, skutečný důkaz o existenci Paititi stále chybí.

Lovci pokladů v moderní době

V moderní době se do pátrání po inckém pokladu pouští jak dobrodruzi, tak uznávaní odborníci. Jeden z nejznámějších případů je expedice amerického výzkumníka Gena Savoye, který tvrdil, že našel ruiny ztraceného města Paititi. Jeho tvrzení se ale nikdy nepodařilo úplně ověřit.

Dnes pátraní po pokladu pokračuje za pomoci moderních nástrojů, jako jsou družice, drony nebo georadary. V roce 2022 peruánští archeologové oznámili objev tunelů poblíž Cuzca, který možná vede k neprozkoumané části inckého chrámu. Zatím ale nikdo neví, zda se v podzemí opravdu ukrývá poklad.

Poklad, který možná nikdy nebyl

Mezi historiky a antropology se však množí i skeptické názory. Někteří tvrdí, že představa obrovského, centralizovaného pokladu je spíše výtvorem lidské fantazie než reálným faktem. Incká ekonomika navíc nikdy nebyla založena na obchodě se zlatem, ale na práci a redistribuci. Zlato tak mělo pouze náboženský a ceremoniální význam, ale nepeněžní hodnotu. Možná tedy žádný poklad nikdy neexistoval – jen nespočet jednotlivých artefaktů, které působily na Španěly jako nesmírné bohatství.

Incký poklad je proto dodnes záhadou, která navzájem spojuje historii, legendu a lidskou touhu po objevování.

Zdroj: thoughtco.com, National Geographic