Atentát na Františka Ferdinanda d’Este odstartoval jeden z nejhorších ozbrojených konfliktů v dějinách
Dne 28. června 1914 došlo v ulicích Sarajeva k události, která otřásla celou Evropou. Arcivévoda František Ferdinand d’Este, následník trůnu Rakouska-Uherska, byl společně se svou ženou zastřelen srbským nacionalistou Gavrilem Principem. Tento atentát nebyl jen pomstou, ale stal se jiskrou, která vyvolala mezinárodní napětí, a vedla k tomu, že Evropa sklouzla do čtyř let trvajícího pekla první světové války.
Vzestup nacionalismu a neklid na Balkáně
Na počátku 20. století bylo Rakousko-Uhersko mnohonárodním impériem složeným z desítek etnik, jazyků a kultur. Zatímco Vídeň a Budapešť držely politickou moc, obyvatelé, především Bosny, Srbska, Chorvatska a Dalmácie, se cítili být druhořadými občany. Rostl v nich pocit národní identity a touha po sebeurčení. Proč tomu ale tak bylo?
Bosna a Hercegovina byla od roku 1878 spravována Rakouskem-Uherskem a v roce 1908 formálně anektována, což vyvolalo vlnu nevole v srbské populaci. Srbsko vnímalo tuto anexi jako akt agrese a v regionu rychle narůstal odpor vůči rakouské nadvládě, podporovaný jak tajnými společnostmi, tak vojenskými kruhy.
Proč byl arcivévoda právě v Sarajevu?
V tak vypjaté situaci by se mnozí mohli ptát, proč byl arcivévoda v Sarajevu. František Ferdinand d’Este byl synovec císaře Františka Josefa I. a od roku 1896 oficiálním následovníkem trůnu. I když byl známý svou tvrdohlavostí a konzervativismem, prosazoval plány na federalizaci říše, které by mohly zlepšit postavení některých slovanských národů. Tento přístup ho paradoxně učinil nepřítelem jak vídeňské elity, tak srbských nacionalistů, kteří v něm viděli překážku pro vznik Velkého Srbska.
Jeho návštěva Sarajeva 28. června měla vojenský charakter, kdy se d’Este chtěl zúčastnit manévrů armády v Bosně. Datum atentátu navíc bylo velice symbolické, protože přesně před 525 lety došlo k bitvě na Kosově.
Muž, který změnil dějiny
Gavrilo Princip byl členem radikální skupiny Mladá Bosna, která usilovala o odtržení jižních Slovanů od habsburské říše. Byl ovlivněn srbským nacionalismem, romantickým idealismem i nihilistickou literaturou. V dospívání se připojil ke spiklencům, kteří byli napojeni na srbskou polovojenskou organizaci Černá ruka, v jejímž čele stál srbský plukovník Dragutin Dimitrijevič.
Skupina atentátníků, do níž Princip patřil, byla vycvičení a vyzbrojena v Srbsku. Na rozdíl od předchozích atentátů šlo o důkladně připravenou operaci. I když první pokus atentátníka Čebrinoviče s bombou selhal, Principovi se podařilo využít osudové chyby v plánování trasy kolony. Arcivévoda se omylem dostal do uličky, kde Princip čekal.
Dvě kulky a jeden katastrofální řetězec
Ve chvíli, kdy auto s Františkem Ferdinandem a jeho manželkou Žofií zastavilo přímo před Principem, vytáhl revolver FN 1910 a dvakrát vystřelil. První kulka zasáhla arcivévodu do krku, druhá jeho ženu do břicha. Pár zemřel během několika minut.
Bezprostřední reakce byla šokující, ale ještě nevěstila válku. Princip byl zadržen, soud jej kvůli věku (bylo mu 19 let) nemohl odsoudit k trestu smrti, a tak byl poslán do vězení, kde o tři roky později zemřel na tuberkulózu.
V politických kruzích však atentát vyvolal dominový efekt. Rakousko-Uhersko, podezírající Srbsko z organizace atentátu, požadovalo mezinárodní podporu pro tvrdou odpověď.
Ultimátum Srbsku a nevyhnutelný konflikt
Rakousko-Uhersko s podporou Německa, předložilo Srbsku ultimátum s 10 body, z nichž některé byly natolik extrémní, že zasahovaly do vnitřních záležitostí země. Srbská vláda přijala většinu požadavků, ale zamítla spolupráci s rakousko-uherskou policií na svém území. To stačilo k tomu, aby 28. července 1914 Rakousko-Uhersko vyhlásilo Srbsku válku. V reakci na to začalo Rusko, jakožto srbský spojenec, mobilizovat. Německé vyhlásilo válku Rusku, následně Francii. Během několika týdnů byla většina Evropy zapletena do konfliktu, který si během čtyř let vyžádal více než 16 milionů životů.
Co nám atentát připomíná dnes?
Zavraždění jednoho muže vedlo k rozpadu impéria, zániku monarchií, přeskupení světových mocností a následně k dalšímu globálnímu konfliktu o dvacet let později. Atentát v Sarajevu je dodnes připomínkou toho, jak snadno může lokální událost zažehnout požár světového měřítka.
Zůstává otázkou, co by se stalo, kdyby Princip minul. Mohla Evropa válce uniknout, nebo by se našla jiná záminka?
Zdroj: vhu.cz, edu.ceskatelevize.cz
