Z těchto českých měst zbyly jen ruiny: Odsun, těžba a armáda je vymazaly z mapy

Česká krajina je posetá nejen malebnými vesnicemi, ale i místy, která kdysi žila a dnes jsou téměř zapomenutá. Opuštěné vesnice skrývají příběhy o dramatických událostech, změnách společnosti i přírodních katastrofách.

Některé z nich zmizely z mapy během turbulentního 20. století, jiné se pomalu rozpadaly po několik staletí. Co se s nimi stalo? A existují ještě dnes místa, která čekají na svou druhou šanci? Trošku jsme zapátrali a přinášíme hned několik odpovědí.

Zánik vesnic: války, odsun a modernizace

Důvody, proč české vesnice v průběhu let zanikaly, jsou různé. Mezi ty nejčastější patří historické události, průmyslový rozvoj a změny v zemědělství.

• Odsun německého obyvatelstva po 2. světové válce

Jedním z nejvýznamnějších faktorů, který vedl k vylidnění desítek vesnic, byl odsun sudetských Němců po roce 1945. Na konci druhé světové války byly na základě Benešových dekretů z Československa odsunuty téměř tři miliony lidí německé národnosti. V příhraničních oblastech tehdy zůstaly opuštěné celé vesnice.

Příkladem za všechny je Lužec v Krušných horách nebo Výškovice u Chomutova, kde po odsunu obyvatel zůstaly jen zchátralé ruiny a rozbořené domy. Některé vesnice byly později zcela srovnány se zemí, protože noví obyvatelé nepřišli v dostatečném počtu, aby je udrželi při životě.

Vojenské újezdy a zásah armády

Další ranou pro některé vesnice byl vznik vojenských újezdů. V době studené války se komunistická vláda rozhodla vytvořit rozsáhlé vojenské prostory pro armádní cvičení, a to i za cenu vysídlení desítek vesnic.

Mezi nejznámější zaniklé vesnice v důsledku vojenských újezdů patří Mladá na území dnešního vojenského prostoru Milovice nebo Jablonec v bývalém vojenském újezdu Ralsko. Tyto vesnice byly často nuceně opuštěny a jejich obyvatelé se museli přestěhovat jinam.

Těžba a průmyslový rozvoj

Československo prošlo v 19. a 20. století intenzivním průmyslovým rozvojem, který sice přinesl nová pracovní místa, ale zároveň mu přišlo za oběť nejedno území kvůli těžbě uhlí, rudy a dalších surovin. V severních Čechách takto zaniklo hned několik vesnic.

Jedním z nejznámějších případů je Důl Kohinoor, kvůli kterému musela ustoupit obec Most, která byla doslova srovnána se zemí a její obyvatelé byli přesunuti do nového sídliště. Podobně dopadly i vesnice Libkovice nebo Albrechtice.

Postupné vylidňování a úpadek zemědělství

Kromě dramatických historických událostí některé vesnice zanikly přirozeně. Po průmyslové revoluci se mnoho mladých lidí začalo přesouvat do měst za lepšími pracovními podmínkami a vyšším životním standardem. Menší vesnice, které byly závislé na zemědělství, se postupně vylidňovaly a s časem upadaly v zapomnění.

Příkladem je Čistá v Brdech, která byla ještě na počátku 20. století prosperující obcí, ale kvůli úbytku obyvatel se stala opuštěnou a dnes po ní zůstaly jen základy původních staveb.

Existují ještě opuštěné vesnice v Česku?

Ano, a mnoho z nich se stalo turistickou atrakcí! Mezi ty nejzajímavější patří:

• Kovářská (Krušné hory) – opuštěné domy a továrny připomínají minulost této hornické osady.
• Království u Šluknova – vesnice, která byla opuštěna po odsunu Němců a znovu zarostla lesem.
• Pelíkovice (Jizerské hory) – dnes zde najdete jen rozpadlé ruiny starých domů a kapliček.

Mnohá tato místa se postupně obnovují díky nadšencům, kteří se snaží zachránit poslední stopy zaniklých vesnic.

Tajemství opuštěných míst: Co se s nimi stane dál

Osud těchto vesnic je různý – některé jsou pohlcené přírodou a zůstávají v zapomnění, jiné se staly rekreačními oblastmi nebo součástí turistických tras.

V posledních letech také roste zájem o obnovu některých opuštěných míst. Skupiny nadšenců i obce se snaží o zachování historických památek a obnovu tradiční architektury. Například projekt „Zaniklé obce Česka“ mapuje a dokumentuje příběhy těchto míst, aby nezmizely úplně z paměti. I když některé zaniklé vesnice už nikdo neobnoví, jejich příběhy nám připomínají, jak proměnlivá je historie a jak důležité je pečovat o kulturní dědictví.

Zdroje: zpp.npu.cz, ceskatelevize.cz, encyklopedie.ckrumlov.cz