Z minulosti do současnosti: Stále používáme papír i akvadukty
V době, kdy jde technologie neúprosně dopředu, je až překvapivé, kolik z dnešních vynálezů má kořeny ve starověku. Římské akvadukty, čínský papír či mezopotámské sklo patří ke klíčovým objevům, jejichž principy a funkce nacházejí uplatnění i v moderní době.
Akvadukty se stavěly po celém světě
Raná podoba akvaduktů se objevila již u raných civilizací. Řeč je například o mínojské či asyrské civilizaci. O něco více se však akvadukty proslavily díky Řekům a Římanům. Co přesně je ale akvadukt?
Akvadukt je systém rozvodu vody, který přesměrovává vodu ze zdrojů po celé zemi k plodinám nebo do městských center. Ve městech akvadukty také odstranily potřebu skladovat stojatou vodu, která mohla vést k nemocem, jako je cholera nebo břišní tyfus. Jak ale takové akvadukty fungují?
Akvadukty využívají tlak vody a gravitační sílu k odvádění vody z přírodních zdrojů, jako jsou potoky a řeky, do města. Většina akvaduktů kombinuje dlouhé podzemní systémy potrubí a nadzemních kanálů, které vytvářejí nepřetržitý tok vody od zdroje k cíli. Tato zařízení dala za vznik moderním vodovodním sítím, přehradám a zavlažovacím kanálům, které fungují na podobných principech. Zajímavé je, že se inženýři často vracejí k římským metodám při stavbě ekologických systémů bez nutnosti elektrické energie.

Papír byl vynalezen v Číně
I když se slovo „papír“ podobá egyptskému papyru, o to víc může být překvapivý fakt, že papír ve skutečnosti vznikl v Číně, nikoliv v Egyptě. Za vynalezením papíru stojí Cai Lun, čínský úředník pracující na císařském dvoře za dynastie Han. Jedna z legend praví, že se Cai Lun inspiroval hnízdy vos. Svůj papír vyráběl z morušových a lýkových vláken. V té době se jednalo o poměrně cenný materiál.
Papír se v té době však nejčastěji využíval jako balicí materiál, a to převážně k balení bronzových zrcadel nebo léků. Teprve ve 3. století našeho letopočtu se papír začal používat ke psaní a v roce 875 dokonce jako toaletní papír. Za dynastie Song (960-1279) se začaly vyrábět i první papírové peníze na světě.
Sklo bylo využíváno již v Mezopotámii
První sklo se datuje do doby zhruba před 4 000 lety, kdy řemeslníci žijící v Mezopotámii objevili, že se sklo dá vyrobit. Sklo bylo rychle považováno za luxusní zboží, a tak si jeho nákup mohly dovolit pouze vyšší vrstvy. Skleněné předměty se používaly nejen k výrobě šperků, ale také k inkrustacím vytvářející dekorativní výjevy na dřevěném či slonovinovém nábytku a architektonické výzdobě.
Postupem času začala vznikat sklářská centra. Zatímco Etruskové vyráběli skleněné nádoby, Řekové experimentovali s bezbarvým sklem. Od 3. století př.n.l. se rozšířila popularita mozaikového skla.
Sklo dnes patří k neodmyslitelné součásti našeho života, které si našlo své místo napříč všemi obory. Ke světovým špičkám patří také české sklo. Věděli jste, že se do našich končin v minulosti sjížděli tovaryši z okolních zemí, aby se řemeslu naučili? České sklo je navíc natolik populární, že si své místo vydobylo i v hollywoodských trhácích.

Kladkostroj jako chytrý vynález Řeků
V neposlední řadě stojí také za zmínku kladkostroj, který je bezesporu jedním z nejchytřejších mechanických vynálezů starověku a je často spojován se jménem řeckého matematika Archiméda. Tento jednoduchý systém lan a kladek umožňuje člověku zvednout těžká břemena, aniž by musel vynaložit velké úsilí. Právě díky tomuto principu bylo možné stavět monumentální stavby, přesouvat obří kamenné bloky nebo vykládat náklad z lodí.
Ačkoliv od vynálezu kladkostroje uplynulo mnoho století, jeho princip se nezměnil. Dnes je součástí jeřábů, výtahů či zvedacích plošin a nadále dokazuje, že i jednoduchý fyzikální trik může přežít věky.
Je fascinující, kolik ze starověkých vynálezů se dochovalo až do dnešní doby. Připomínají nám také, že i v době digitálního pokroku máme co obdivovat, a co vše jsme se od našich předků naučili.
Zdroj: smithsonianmag.com, pbs.org, studie Science Direct