Velký třesk v populární kultuře: Odkazy na něj se objevují nejen v populárních seriálech s nerdskou tematikou
Teorie velkého třesku patří mezi nejznámější vědecké koncepty naší doby, a to hlavně díky tomu, jak se objevuje v seriálech, filmech a knihách. Tato složitá kosmologická teorie se dostala k milionům lidí po celém světě právě prostřednictvím zábavy. Od vtipných sitcomů až po akční sci-fi blockbustery najdete zmínky o vzniku vesmíru prakticky všude.
Seriály a televize: Jak věda zabavila obyčejné lidi
Sitcom Teorie velkého třesku běžel dvanáct let a stal se celosvětovým hitem. Čtyři vědci v něm vysvětlovali fyziku během běžných situací. Složité věci popisovali pomocí jednoduchých příměrů a vtipných rozhovorů, které bavily všechny.
Sheldon, Leonard a jejich kamarádi pořád mluví o kvantové mechanice nebo teorii strun. Sheldon je nadšený fanoušek Stephena Hawkinga a rád ho cituje. Takhle se věda dostane i k lidem, kteří by se jinak s fyzikou nepotkali.
Podobně to dělají i jiné seriály. Young Sheldon ukazuje, jak vzniká láska k vědě. Rick and Morty zase mluví o multivesmíru a jiných dimenzích. Animace dokáže ukázat věci, které v reálném světě nejdou natočit.
Filmy: Když se věda stává spektáklem
Hollywood objevil sílu vědeckých teorií už v padesátých letech. Filmy jako 2001: Vesmírná odyssea nebo Interstellar spojují vědeckou pravdu s úžasnou podívanou. Christopher Nolan si vzal k ruce skutečné fyziky a nechal si od nich poradit, jak má vypadat černá díra.
Marvel filmy využívají kosmologii pořád dokola. V Avengers: Endgame hrdinové cestují časem a skáčou mezi světy. Tyto filmy berou vědecké hypotézy a dělají z nich zábavná dobrodružství, což lidi baví víc než nudné učebnice.
Dokumenty jako Vesmír Stephena Hawkinga se věnují velkému třesku přímo. Pomocí počítačové grafiky ukazují, co se dělo v prvních okamžicích po vzniku všeho.
Knihy: Sci-fi jako most mezi vědou a lidmi
Autoři sci-fi byli první, kdo začali psát o kosmologii pro běžné čtenáře. Isaac Asimov popisoval expanzi vesmíru už v padesátkách. Douglas Adams v Stopařově průvodci dělal legraci z otázek o smyslu života a vzniku všeho.
Dnešní autoři jako Andy Weir nebo Kim Stanley Robinson píšou knihy, kde se věda mísí se skvělým příběhem. Vysvětlují fyzikální procesy tak, aby to čtenáře bavilo a zároveň je to něco naučilo.
Komiksy taky nezůstávají pozadu. DC má Crisis on Infinite Earths, kde představují multivesmír. Marvel má Galactuse, který ztělesňuje kosmické síly působící ve vesmíru.
Internet: Věda v krátkých dávkách
YouTube kanály jako Kurzgesagt vysvětlují velký třesk pomocí animací a jednoduchých příkladů. Jejich videa sledují miliony lidí a naučí složité věci během pár minut.
TikTok a Instagram přinesly vědu do ještě kratších formátů. Neil deGrasse Tyson nebo Brian Cox sdílejí zajímavosti o vesmíru v patnáctisekundových klipech. Memy o černých dírách se staly součástí internetové kultury a šíří se rychlostí světla.
Tahle forma má obrovský dosah hlavně u mladých, kteří by se s vědou jinak nesetkali.
Jak zábava učí vědu
Populární kultura dokáže vysvětlit složité věci způsobem, jakým to škola často nezvládne. Když vás něco baví, lépe si to zapamatujete a snáz tomu rozumíte.
Studie potvrzují, že diváci Teorie velkého třesku se lépe orientují v základech fyziky. Seriál dokonce přivedl víc studentů na přírodovědné obory na vysokých školách světa.
Kritici říkají, že se věci zjednodušují nebo překrucují. Zábava někdy obětuje přesnost pro dramatický efekt. Musíte rozlišovat mezi vědeckou fantazií a skutečnou vědou.
I tak má popularizace vědy přes zábavu obrovský význam. Vytváří základ pro hlubší vzdělání a podporuje vědecké myšlení mezi lidmi. Díky populární kultuře zná velký třesk prakticky každý, i když jeho složitostem úplně nerozumí. A to je dobře, protože zájem o vědu začíná právě takhle.
Zdroje: ČSFD, Wikipedia, Big Bang Theory
