Tornádo: Na jeho vznik mají vliv teplota a rychlost vzduchu. To v Jihomoravském kraji bylo skutečně ničivé
Jak bylo v minulosti dokázáno, tornáda nejsou jen záležitostí USA. Důkazem toho je tornádo, které se v červnu 2021 prohnalo jižní Moravou. Nejedná se však o ojedinělou záležitost, protože v České republice se vyskytuje několik tornád ročně.
Ke vzniku tornáda vedou specifické podmínky
Jak již napovídají katastrofické snímky nebo záběry smršti ze Spojených států, tornádo je jedním z nejextrémnějších atmosférických jevů. Aby tornádo vzniklo, je zapotřebí specifických podmínek. Když se studený vzduch a prudký výškový vítr překříží s teplým přízemním větrem, dojde k horizontální rotaci vzduchu. K tomuto jevu dochází především v supercelách.
Laicky řečeno jde o speciální bouřkový mrak s rotujícím jádrem. I když supercely ve svém nitru formují ničivý vítr, ne vždy k tornádu musí dojít. Někdy z bouřkového mraku může vzniknout pouze tromba nebo se supercela „rozpadne“ bez katastrofických scénářů.
I zánik tornáda je komplikovaný
Jakmile tornádo ztratí palivo v podobě přísunu teplého a vlhkého vzduchu, zanikne. Zánik může být způsoben ochlazením spodních vrstev atmosféry, přechodem do jiné oblasti nebo destabilizací rotace. Jak dlouho trvá tornádo? To záleží na mnoha faktorech. Často se uvádí, že životnost tornáda se pohybuje v řadě desítek minut, ale existují i taková, která trvají více než hodinu. K největším a nejhorším zaznamenaným tornádům patří například Tri-State Tornado, které v roce 1925 zasáhlo tři americké státy, nebo El Reno tornado, které se v roce 2013 prohnalo Oklahomou.
Tornáda se nevyhýbají ani Česku
V České republice nejsou sice tornáda tak častá jako za oceánem, ale vzhledem k rostoucí klimatické krizi se u nás objevují čím dál častěji. Jak dokládá Český hydrometeorologický ústav, na našem území se průměrně vyskytne jedno až pět tornád ročně. Většinou se jedná o tornáda o síle F0 až F1 na Fujitově stupnici, což představuje rychlost větru 105–180 km/h. Jihomoravské tornádo však dosáhlo síly F4, kdy rychlost větru dosahovala až 350 km/h.
Den 24. června 2021 však zůstane v paměti obyvatel Moravské Nové Vsi, Hrušek, Mikulčic, Lužic a dalších obcí navždy zapsán jako něco, co si nejspíš nikdy nedokázali představit. Tornádo mělo v průměru 500 metrů a táhlo se více než 25 kilometrů. Škoda byla vyčíslena na 15 miliard korun a bylo zničeno téměř 1200 domů, přičemž jich stovky musely být strženy. Tato katastrofa však nepředstavovala jen materiální škody, ale i psychologické.
Od té doby trpělo mnoho obyvatel posttraumatickou stresovou poruchou a děti se bály každého deště. V této době se ukázala také solidarita českého národa, kdy se na místo sjížděli lidé z celé země, aby pomohli, kde se dalo. A kdo nemohl na místo dorazit, poslal na pomoc finanční prostředky.
Jak se na tornádo připravit
Vzhledem k tomu, že předpovědět vznik tornáda je extrémně složité, meteorologové sledují rizikové podmínky. Zatímco v USA se spoléhají na sirény, v Česku se o podobném opatření začalo mluvit teprve po událostech z roku 2021. V souvislosti s klimatickými změnami lze v budoucnu očekávat, že se na našem území budou tornáda vyskytovat čím dál častěji.
A to proto, že tyto změny v klimatu vytvářejí podmínky ideální pro jejich vznik. Ačkoliv jsou u nás tyto jevy poměrně vzácné, o to ničivější mohou být. V každém případě byste měli mít před každou bouří nabité svítilny, mobily a rádio či další zařízení s možností připojení k internetu, havarijní nouzový plán, nouzovou soupravu pro katastrofy, jako například voda, trvanlivé potraviny a léky, a v neposlední řadě také seznam důležitých telefonních čísel.
Jestliže je vydána výstraha před tornádem, nepokoušejte se k němu přiblížit nebo ho předjet. Místo toho vyhledejte bezpečný úkryt. Pokud tornádo uvidíte z bezpečné vzdálenosti, okamžitě tuto skutečnost nahlaste na linku 112.
Bohužel ani v současné době nelze předpovědět přesný čas a místo vzniku supercely.
Zdroj: nationalgeographic.com, idnes.cz, bozp.cz, Youtube
