Smrt Jana Masaryka: Dříve se na ni pohlíželo jako na sebevraždu, sílí však hlasy, které tvrdí, že to byla vražda
Smrt Jana Masaryka v březnu 1948 otřásla celým Československem. Tělo oblíbeného ministra zahraničí bylo nalezeno pod okny Černínského paláce a oficiální verze rychle hovořila o sebevraždě. Jenže tahle událost nikdy nezapadla prachem. Pochybnosti, spekulace a nové indicie se objevují i desítky let poté a Masarykův pád z okna zůstává jednou z největších záhad našich moderních dějin.
Kdo byl Jan Masaryk?
Jan Masaryk byl výraznou osobností, na kterou se nezapomíná. Syn slavného „tatíčka“ Tomáše G. Masaryka, ale rozhodně ne jen stín slavného otce. Měl vlastní styl. Noblesní, vtipný a přitom lidský. Byl to diplomat každým coulem, který uměl mluvit s velvyslanci i s řidičem tramvaje.
Většinu života strávil mezi lidmi a kulturami, od Londýna až po Prahu. Za války se stal hlasem exilové vlády a po válce symbolem naděje, že to u nás přece jen půjde jinak než v Moskvě. Byl oblíbený, charismatický, ale v těžkých časech i hodně osamělý.
Zůstával ve funkci i po komunistickém převratu, prý z loajality k lidem. A právě proto jeho smrt tolik bolela. Nejen že zmizel jeden z posledních hlasů demokracie, ale zároveň člověk, kterého lidé měli rádi.
Sebevražda? Co na tom nesedí
Ráno 10. března 1948 se na nádvoří Černínského paláce našlo tělo Jana Masaryka.
Oficiální verze? Sebevražda. Prý se neunesl tlakem po únorovém komunistickém převratu a s výčitkami svědomí se rozhodl skočit z okna. Jenže tahle verze má trhliny. A čím víc se o ní mluví, tím víc lidí si klade otázku: A co když ho někdo z toho okna shodil?
Představte si to. Je březen 1948, komunisté právě převzali vládu v Československu. Masaryk zůstává v nové vládě, prý z obavy o osud národa. Jenže pár týdnů nato je nalezen mrtvý pod oknem svého bytu. Komunisté bleskově oznámí: „Sebevražda.“ Bez hlubšího vyšetřování, bez otázek.
Jenže otázky se objevily. A spousta.
Proč by si člověk, který měl připravený projev a domluvené schůzky na další den, sáhl na život? Proč v bytě nebyl nalezen žádný dopis na rozloučenou, jak je u sebevrahů obvyklé? A jak je možné, že jeho tělo dopadlo tak daleko od zdi paláce?
Teorie o vraždě
Zastánci teorie, že šlo o vraždu, argumentují jednoduchou logikou. Masaryk byl posledním „nekomunistickým“ ministrem ve vládě. Měl kontakty na Západ, popularitu u veřejnosti, a navíc byl symbolem první republiky – tedy přesně toho, co se nový režim snažil potlačit. Jeho odstranění by se novým vládcům velmi hodilo.
Podle některých svědectví byl navíc večer před smrtí v bytě slyšet křik a hádka. Jiní hovoří o třech mužích, kteří údajně byli v budově – ale nikdy nebyli identifikováni.
V roce 2004 případ znovu otevřel a forenzní odborníci dospěli k závěru, že Masaryk zřejmě neskočil sám. Všechno nasvědčovalo tomu, že se nejednalo o sebevraždu. Policie v roce 2021 vyšetřování znovu uzavřela, ale záhada Masarykovy smrti nebyla jednoznačně objasněna.
Co říkají nové dokumenty
V posledních letech se na světlo dostaly odtajněné archivy z USA, Británie i Francie. Obsahují nová svědectví, která naznačují, že Masaryk mohl být opravdu odstraněn tajnou policií.
Podle některých historiků se mohl Masaryk chystat k odchodu ze země nebo plánovat prozrazení podrobností o únorovém převratu. To by mohlo být pro komunisty dostatečným důvodem k jeho „umlčení“.
Možná si říkáte: vždyť je to víc než 75 let. Proč se k tomu pořád vracet?
Protože Masaryk nebyl jen nějaký politik. Byl to hlas rozumu v době chaosu, člověk, který i v těžkých dobách věřil v demokracii a lidskost. A pokud byl opravdu zabit za své názory, zaslouží si, abychom znali pravdu.
Zdroj: Wikipedia, TVP World, CT 24
