Slavné české vynálezy: Svět miluje kontaktní čočky i polarografii
To, že Češi patří na poli vědy k opravdovým špičkám, bylo v minulosti již několikrát úspěšně prokázáno. Je to zejména proto, že náš národ patří mezi největší kutily. České vynálezy lze nalézt napříč mnoha obory.
Prokop Diviš a bleskosvod
Snad každý dnes moc dobře ví, že za bleskosvodem stojí Prokop Diviš. Vždyť se také jedná o jednu ze základních znalostí, která je do naší paměti vštěpována již od základní školy. Prototyp tohoto vynálezu měl podobu vodorovného železného kříže, který byl umístěn na vysokém stožáru. Ramena bleskosvodu byla dále doplněna o jakési kovové boxy a nespočet kovových hrotů směřujících k obloze. Konstrukce zařízení byla následně k zemi přichycena pomocí řetězů.
Bleskosvod vznikl také v reakci na vynález profesora George Wilhelma Richmanna. Německý fyzik prokázal, že bouřkové mraky obsahují elektrický náboj, který se v Petrohradě pokoušel svést pomocí draka. To se mu ale vymstilo a bohužel v roce 1753 zemřel po zásahu bleskem.
Diviš poté sestrojil svůj prototyp a dnes je považován za jednoho z největších průkopníků v oblasti elektrostatiky.
Mojmír a František Stránští vynalezli Velorex
Při zmínce o Velorexu se možná každému vybaví český snímek Vrchní, prchni!. Snad i díky této komedii se Velorex dostal do širšího povědomí. Kdy ale Velorex vznikl a proč?
Sourozenecké duo Mojmír a František Stránští byli vlastníky dílny na opravu kočárků, jízdních kol a motocyklů. Protože to bylo v období poválečného Československa, bratři se rozhodli vyrobit dopravní prostředek, který by si mohl dovolit každý, zejména bylo určeno pro invalidní osoby. Ze zbylých součástek na jízdní kola zdárně vyrobili první konstrukci, kterou potáhli umělou koženku. První tříkolové vozítko spatřilo světlo světa již v roce 1948. Jednalo se však o prototyp, protože Velorex tak jak jej mnozí znají, vznikl oficiálně v roce 1951.
Díky tomu, že bylo vozidlo lehké a mělo malý motor, bylo ideální pro pohyb po městě nebo venkovských cestách.
Otto Wichterle a průlom v podobě kontaktních čoček
Věděli jste, že první kontaktní čočky vznikly již v roce 1887 a byly vyrobené ze skla? Za tímto prototypem však nestojí Otto Wichterle, který spolu se svým žákem Drahoslavem Límem vynalezl měkké kontaktní čočky. Stalo se tak v roce 1959. První prototypy měkkých čoček dokonce vyrobil doma pomocí zařízení sestrojeného z oblíbené stavebnice Merkur. To bylo poháněné dynamem z jízdního kola, čímž se jedná o primitivní, ale zato funkční přístroj.
Wichterle také experimentoval s hydrogely, které sice absorbují dostatek vody, ale zároveň zůstávají měkké a pružné. Vědec se svým pomocníkem vyvinuli hydroxyethylmetakrylát (HEMA), který, jak se brzy ukázalo, byl vhodným materiálem pro výrobu kontaktních čoček a od té doby se jejich podoba příliš nezměnila.
Jaroslav Heyrovský přišel s polarografií
Ani jméno Jaroslav Heyrovský by vám nemělo být neznámé. Vždyť je to on, kdo přišel s polarografií! O co se jedná? Polarografie je inovativní analytická metoda, která slouží pro kvalitativní a kvantitativní analýzu chemických prvků a sloučenin. Tuto metodu Heyrovský objevil v roce 1922 a v roce 1959 za ní získal Nobelovu cenu za chemii.
Na objev však slavný český chemik a objevitel nepřišel náhodou. Na počátku roku 1922 se rozhodl zařadit mezi kapkovou elektrodu a potenciometr také galvanometr. Když byly při objevu z roztoku deponovány alkalické kovy, Heyrovskému bylo jasné, že přišel s něčím převratným. Polarografie byla na světě! O svém objevu později přednášel také na zasedání Faradayovy společnosti v Londýně v roce 1923.
František Křižík nestojí jen za obloukovou lampou
František Křižík nestojí jen za obloukovou lampou, ale také za několika dalšími vynálezy. Český technik, průmyslník a vynálezce přišel s první elektrickou tramvajovou linkou. První elektrická tramvajová dráha byla zřízena v roce 1891 a jezdila z Letné na Výstaviště. Tramvaj však byla provozována jen sezónně a do roku 1900. V roce 1902 byla zkušební dráha, která měřila 766 metrů, zcela odstraněna. Na její památku dnes stojí v Letenských sadech poblíž Letenského zámečku pamětní deska, která připomíná Křižíkovu tramvaj.
