Skryté perly českých hor: Znáte Rychlebské stezky a další méně známé skvosty?

České hory nabízejí mnohem víc než jen přeplněná turistická centra a prošlapané stezky. Mimo hlavní turistické tepny se ukrývají kouzelná místa, kde se čas jako by zastavil a příroda ukazuje svou nedotčenou krásu. Tato zapomenutá zákoutí nepřitahují davy návštěvníků, a proto si zachovávají svůj autentický ráz a klidnou atmosféru. Ať už hledáte aktivní dovolenou plnou adrenalinu, nebo poklidné putování malebnou krajinou, tyto skryté perly českých hor vás nezklamou.

Rychlebské hory – divoké stezky a tajemná zákoutí

Rychlebské hory leží na hranici s Polskem v severním výběžku Olomouckého kraje a patří k nejméně navštěvovaným pohořím u nás. Právě jejich odlehlost je však činí ideálním místem pro ty, kdo hledají únik od davů turistů.

Největším lákadlem oblasti jsou bezpochyby Rychlebské stezky – síť speciálně budovaných tras pro horská kola, které patří k nejlepším v Evropě. Nejde však o klasické cyklostezky, ale o jednosměrné tzv. singletracky, které citlivě využívají přirozený terén a vedou převážně lesem. Pro začátečníky je ideální 4 km dlouhá trasa Základna, zatímco zkušenější jezdci ocení technicky náročnější Velrybu (8 km) nebo Vyhlídku (10 km).

I pěší turisté si zde přijdou na své. Nenáročný, ale nesmírně působivý je výlet k vodopádům Nýznerovských vodopádů na říčce Stříbrný potok. Jde o kaskádu menších vodopádů v malebném lesním údolí, které nejvíce vyniknou po deštích nebo v období tání sněhu. Cesta k nim vede po modré turistické značce z obce Nýznerov.

Dalším pokladem je Venušina sopka – třetihorní vulkanický kužel, který vytváří výrazný skalnatý hřbet. Z vrcholu, na který vede málo známá neznačená pěšina z osady Zálesí, se nabízí působivý výhled na okolní krajinu. Nedaleko se nachází i Račí údolí s romantickou zříceninou hradu Rychleby a přírodní rezervací chránící původní bukový les.

Pro milovníky historie jsou Rychlebské hory skutečným rájem. Oblast byla po staletí domovem německy mluvícího obyvatelstva, které bylo po 2. světové válce odsunuto. Po krajině jsou rozesety zapomenuté hřbitovy, základy zaniklých osad a drobné sakrální památky, které vytvářejí tajuplnou atmosféru.

Lužické hory – sopečné kupy a skalní města

Na pomezí Čech a Německa se rozprostírají Lužické hory, které jsou často zastiňovány popularitou sousedních Krkonoš a Jizerských hor. Přitom nabízejí jedinečnou kombinaci vulkanických vrcholů, pískovcových skal a romantických zřícenin.

Symbolem pohoří je Luž (793 m), nejvyšší hora Lužických hor, jejíž vrchol leží přímo na česko-německé hranici. Z české strany vede na vrchol příjemná stezka z obce Horní Světlá. Na vrcholu stojí rozhledna poskytující daleké výhledy na Českolipsko, Ještěd i německou Žitavu.

Mimořádným zážitkem je návštěva Brazílie v Lužických horách – tak se přezdívá oblasti mezi Mařenicemi a Krompachem, kde se nachází nádherné pískovcové skály připomínající brazilské stolové hory. Procházka tímto málo známým skalním městem vede po neznačených cestách a nabízí dobrodružství mimo vyšlapané stezky.

Klíč (760 m) je další dominantou Lužických hor. Tento čedičový vrch má charakteristický kužel a díky své izolované poloze poskytuje z vrcholu panoramatický výhled. Na vrchol vede náročnější stezka se zajištěnými úseky, takže je trochu adrenalinovým zpestřením jinak nenáročných lužických túr.

Okolí Kytlice nabízí síť opuštěných lesních cest, které jsou ideální pro samotářské putování. Jen několik kilometrů od této obce se nachází vodopád Bílého potoka a romantická soutěska, jejíž návštěva je nejpůsobivější na jaře nebo po vydatnějších deštích.

Lužické hory jsou také protkány sítí historických obchodních stezek, které zde zanechaly kamenné milníky a úvozy vyhloubené stovkami kol kupeckých vozů. Putování po těchto starobylých cestách je jako cesta časem.

Javorníky – horské louky a dřevěné chaloupky

Javorníky, táhnoucí se podél česko-slovenské hranice, jsou typické svou mozaikou lesů, horských luk a samot s dřevěnými chalupami. Jsou považovány za jedno z nejmalebnějších pohoří u nás, přitom patří k turisticky nejméně vytíženým.

Nejvyšším vrcholem je Velký Javorník (1071 m), ze kterého se otevírají daleké výhledy na Beskydy a část Slovenska. Na vrchol můžete vystoupat po červené turistické značce z Huslenek nebo z Velkých Karlovic, přičemž druhá trasa vás provede krásným prostředím Karlovského potoka.

Skutečnou perlou Javorníků je oblast Kasárna, bývalý vojenský prostor na česko-slovenské hranici, který je dnes vyhledávaným místem pro běžkaře v zimě a cyklisty v létě. Zároveň se jedná o jednu z nejodlehlejších částí pohoří, kde se dosud zachovala původní valašská kulturní krajina s roztroušenými usedlostmi.

Pulčínské skály představují nejvýznamnější skalní město moravské části Karpat. Přestože nejsou tak rozsáhlé jako pískovcová města v Čechách, jejich divokost a zarostlost lesem jim dodávají tajemný nádech. Oblasti dominuje skalní útvar Hlavatá, ale mimořádně působivá je i Hradisko – nejvyšší skalní věž Javorníků.

Pro milovníky lidové architektury je neodolatelná osada Bukovina nad Halenkovem, kde se zachovalo několik autentických dřevěnic rozptýlených na svazích kopců. Návštěva této oblasti je jako cesta do minulosti, kdy místní obyvatelé žili v těsném spojení s přírodou.

Slavkovský les – lázeňská tajemství a zapomenuté stezky

Slavkovský les zůstává neprávem opomíjen, přestože leží v těsné blízkosti známých lázeňských měst západních Čech. Tato výjimečná oblast nabízí nejen přírodní krásy, ale i připomínky spletité historie regionu.

Kladská je pravděpodobně nejznámějším místem Slavkovského lesa. Lovecký zámeček obklopený dřevěnými domy ve stylu švýcarských a tyrolských alpských stavení vytvářejí romantickou kulisu pro procházku po naučné stezce kolem Kladského rašeliniště.

Méně známá, ale o to působivější je Smraďoch – přírodní rezervace s aktivním mofetovým polem, kde ze země uniká oxid uhličitý a další plyny vulkanického původu. Místo poznáte podle charakteristického zápachu sirovodíku a bahenních jezírek probublávajících plyny.

Bývalý vojenský prostor Prameny skrývá pozůstatky zaniklých obcí, jejichž obyvatelé museli oblast opustit po roce 1946. V lesích můžete narazit na základy domů, pozůstatky zahrad a sady, které dnes již téměř splynuly s okolní přírodou. Oblast je také protkána sítí starých důlních děl připomínajících hornickou minulost kraje.

Pro vytrvalé chodce je zajímavá trasa po hřebeni Krásenského a Lysého vrchu, odkud se otevírají nevšední výhledy na lázeňský trojúhelník (Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Františkovy Lázně) a Krušné hory. Cesta vede většinou po lesních pěšinách mimo značené turistické trasy a nabízí pocit skutečného objevování.

Slavkovský les je také domovem četných minerálních pramenů. Zatímco ty v lázeňských městech jsou všeobecně známé, v lesích můžete objevit řadu těch méně navštěvovaných, jako je pramen Sylva nebo Grünská kyselka.

Tyto skryté perly českých hor nabízejí autentický zážitek pro ty, kdo jsou ochotni sejít z vyšlapaných cest a vydat se vstříc objevování. Odměnou jim bude nejen klid a krásná příroda, ale i pocit, že poznali opravdový charakter českých hor mimo turistický ruch.

Zdroje: Klub českých turistů, Lužické hory, Beskydy-Valašsko, Wikipedia