Mezi zapomenuté evropské královny patří i Markéta Francouzská
Evropská historie je plná mocných žen, jejichž jména však často ustoupila do pozadí ve stínu slavných králů a císařů. Přesto mnohé z těchto královen hrály klíčovou roli při utváření osudů svých zemí i celé Evropy.
Markéta Francouzská: Královna mezi dvěma mocnostmi
Když se Markéta Francouzská (1282–1318), dcera francouzského krále Filipa III., provdala za anglického krále Eduarda I., nebylo to jen sňatkem z rozumu. Byl to tah na politické šachovnici Evropy. Věděli jste, že byla matkou dvou významných anglických šlechticů – Edmunda, hraběte z Kentu, a Thomase z Norfolku?
Ačkoliv dnes její jméno málokdo zná, Markéta se aktivně zapojovala do politiky obou království. V době svého manželství, a později i jako vdova, zastávala důležité diplomatické úlohy.
Markéta navíc podporovala umění a snažila se udržet mír mezi Francií a Anglií – což nebylo nic jednoduchého. Její život nebyl lehký, ale dokázala si udržet moc i respekt. Možná by se dalo říct, že byla tichým motorem tehdejší politiky.
Anna Rakouská: Královna, která vládla, když muž mlčel
Co když vám řekneme, že jedna z nejvýznamnějších královen Francie pocházela z habsburského rodu a dětství strávila na španělském královském dvoře? Anna Rakouská (1601–1666), manželka Ludvíka XIII., nebyla jen krásná – byla i neobyčejně chytrá.
Jak se mohla tichá a zbožná žena stát klíčovou postavou francouzské politiky? Odpověď je jednoduchá: Anna věděla, kdy mluvit a kdy mlčet. Přestože ji veřejnost vnímala jako nenápadnou manželku, v zákulisí dokázala tahat za nitky. Po smrti svého manžela se stala regentkou a ovlivnila budoucnost celé monarchie.
Její život ale nebyl bez bolesti – několikrát potratila a král se k ní choval chladně, jednou dokonce prohlásil, že její děloha je „jako hřbitov“. Jak se žena vyrovná s takovým opovržením? Anna to dokázala – tiše, důstojně, s vírou i vůlí. A možná právě proto na ni dnes vzpomínáme jako na jednu z nejstatečnějších královen Evropy.
Eleonora Akvitánská: Královna dvou králů
Znáte ženu, která byla manželkou hned dvou králů – francouzského Ludvíka VII. a anglického Jindřicha II. – a zároveň matkou slavného Richarda Lvího srdce? Přesně taková byla Eleonora Akvitánská (1122–1204). Už jen její jméno zní jako legenda. Ale byla jen krásnou dámou v koruně, nebo něco víc?
Eleonora byla politickou hráčkou první třídy. Podporovala své syny v boji o trůn, účastnila se křížových výprav, milovala literaturu a obklopovala se básníky. Uměla využít ženský šarm, ale také pevnou ruku. Jak se jí podařilo prosadit v době, kdy ženy téměř neměly slovo?
Přestože její jméno v učebnicích najdeme, její skutečný význam je často podceňován. Eleonora totiž nebyla jen stínem svých mužů. Byla silou, která formovala samotné základy anglicko-francouzských vztahů.
Eliška Přemyslovna: Královna, která spojila Prahu s Evropou
A co české dějiny? I my jsme měli královnu, která změnila směr historie. Eliška Přemyslovna (1292–1330), manželka Jana Lucemburského, nebyla jen tichou figurou vedle slavného „krále cizince“. Její manželství totiž upevnilo vztahy mezi Českým královstvím a Svatou říší římskou.
Věděli jste, že právě Eliška byla tou, kdo dbal na výchovu jejich syna – pozdějšího císaře Karla IV.? Měla hluboký smysl pro tradici, rodinu i politiku. A přesto ji historie často odsouvá stranou.
Jak to, že žena s tak významnou rolí zůstává ve stínu? Možná proto, že byla loajální, oddaná a nesnažila se získat slávu pro sebe. Ale právě díky ní Český stát neztratil kontakt s evropským děním a mohl později zažít svůj zlatý věk.
Kdo píše dějiny – král nebo královna?
Při pohledu zpět je jasné, že královny nebyly jen okrasou trůnu. Často působily jako neviditelné síly v pozadí – diplomatky, matky, ochránkyně dynastií. Kolik z nich známe jménem? A kolik z nich mělo vliv srovnatelný – nebo i větší – než jejich manželé?
Příběhy Markéty, Anny, Eleonory i Elišky nám připomínají, že ženy v evropských dějinách byly mnohdy nenápadné, ale klíčové.
Zdroj: sever.rozhlas.cz, kudyznudy.cz
