Těžký kvíz pro správné Čechy: Dokážete správně určit význam těchto staročeských slov? Otestujte se
Jazyk je obecně bohatým, dynamickým a neustále se měnícím organismem – češtinu nevyjímaje. Po staletí své existence se neustále vyvíjí, její vývoj „poznamenán“ prvními písemnými zmínkami i současnou moderní digitální komunikací. Ze současné češtiny vás zkoušet nebudeme, pokud ovšem věříte svým znalostem češtiny, vyzkoušejte si náš kvíz.
Většina z nás asi ještě vyloví z hlavy školní znalosti o tom, že čeština patří mezi slovanské jazyky. Vyvinula se z praslovanštiny, která byla společným jazykem pro většinu slovanských národů. Kolem 6. století našeho letopočtu se praslovanština začala štěpit na různé dialekty. Bylo to zejména v období usazování slovanských kmenů ve střední Evropě.
Nejstarší forma češtiny
Český jazyk byl poprvé písemně doložen ve 12. století. Šlo zejména o glosy, tedy krátké poznámky vepsané do latinských textů. Účel byl jasný – česky dopsané poznámky měly sloužit k lepšímu porozumění textu. Později se začaly objevovat další, už rozsáhlejší česky psané texty, mezi kterými vyniká Dalimilova kronika z počátku 14. století, která patří mezi nejstarší dochované české texty. Dalším důležitým mezníkem bylo přeložení Bible do češtiny. To mělo za následek především ustálení jazykových pravidel a rozvoj literatury.
Ve středověku čeština nabyla na významu a ustálila se jako jazyk každodenní komunikace. Nicméně vliv tehdy všudypřítomné latiny a němčiny byl znát, proto bylo vcelku běžné míchání češtiny a cizích slov či výrazů. V době husitství se například český jazyk stal nástrojem reformace. Autorem reformy pravopisu nebyl nikdo jiný než Jan Hus, který v reformě navrhl mimo jiné odstranění nadbytečných písmen.
V 16. století, v období renesance a humanismu, se začala čeština dostávat do popředí ještě víc. Tehdy vznikly slavné spisy typu Gramatika česká od Jana Blahoslava nebo Bible kralická, která se stala vzorem spisovné češtiny.
Krize českého jazyka a jeho následný vzestup
Následovalo období, které bylo z hlediska vývoje českého jazyka spíše temným časem. V 17. století totiž došlo po bitvě na Bílé hoře k násilné germanizaci a čeština ustoupila do pozadí. Po několik generací byla jazykem výhradně venkovských obyvatel a prostých lidí. Šlechta a vzdělané vrstvy národa v tomto čase hovořily převážně německy.
Situaci změnilo až národní obrození v 19. století, kdy čeština zažila obrovský rozkvět. Právě tehdy žili velikáni jako Josef Jungmann, František Palacký či Pavel Josef Šafařík, kteří vytvořili nové slovníky, gramatiku a začali šířit českou literaturu.
Moderní doba s sebou přinesla opět (asi nevyhnutelnou) transformaci češtiny. Ve 20. století se objevily technologie, masmédia a naplno se rozběhla globalizace, která stojí za přejímáním anglicismů a dalšími změnami v naší současné slovní zásobě a gramatice.
Otestujte své znalosti staročeštiny
Naše dnešní čeština se samozřejmě od té staročeské velmi liší, nicméně mnoho starých slov a výrazů se nám zachovalo třeba v lidové slovesnosti či historických textech. Určitě jste se s nimi někdy setkali i vy, minimálně ve školních lavicích. Vyzkoušejte si náš kvíz a uvidíte, jak na tom se znalostmi staročeštiny jste.
Vyhodnocení kvízu
80 až 100 %: Skvělé, moc gratulujeme! Vy byste staročeštinu mohli vyučovat. Kde jste tyto znalosti získali?
40 až 80 %: Velmi dobrý výsledek, nemáte se za co stydět. Staročeština vás nepřekvapí, dopilujete pár slovíček a budete patřit mezi opravdové znalce.
20 až 40 %: Pár staročeských výrazů jste slyšeli, ale pro skutečné porozumění staročeským textům byste asi potřebovali ještě pár lekcí.
0 až 20 %: Vás staročeština minula. Možná jste ve škole nedávali pozor, nebo zkrátka jazyky nejsou váš obor. Nevadí, každý z nás umíme něco.
Zdroje: vokabular.ujc.cas.cz, ucseonline.cz, cs.wikipedia.org
