Jan Hus byl velkým kritikem katolické církve. Proto musel zemřít v plamenech
Jan Hus patří k nejvýznamnějším postavám českých dějin. Kazatel, myslitel a reformátor se nebál otevřeně kritizovat církev a ve svých kázáních usiloval o návrat k původnímu smyslu křesťanství. Bohužel ho jeho odvaha a hlásání pravdy dovedly až k nejtvrdšímu trestu.
Datum narození Jana Husa je předmětem dohadů
O přesném datu narození významného církevního reformátora se toho příliš neví. Zatímco některé historické dokumenty uvádějí jako rok narození 1370, jiné zmiňují rok 1369 nebo 1371. Záhadou je i jeho místo narození. Pokud se rozhodnete vydat po stopách Jana Husa, v Husinci narazíte na dům číslo 36. Nejedná se však o skutečný dům mistra, protože zde budova byla postavena až na počátku 17. století. A podobně je to i s domem v Prachaticích.
Proč je mistr Jan Hus mistrem?
I když jméno Jan Hus zná dnes každý, málokdo ví, proč se slavnému českému reformátorovi říká mistr. Po úspěšném absolvování studia na pražské univerzitě byl od roku 1396 titulován mistrem svobodných umění. Poté byl vysvěcen na kněze a začal kázat v kostele svatého Michala v Praze. Hus však proslul spíše jako kazatel v Betlémské kapli a od roku 1401 působil jako děkan artistické fakulty. V roce 1409 byl jmenován rektorem pražské univerzity.
Za pravdu přišel trest
Mistr Jan Hus ve své době kritizoval prodávání odpustků, ale také samotnou církev. Hus upozorňoval na to, že už dávno neslouží svému účelu a obohacuje se pro svůj vlastní prospěch na úkor chudých lidí. Kněz zastával názor, že hříchy mohou být odpuštěny pouze na základě upřímné zpovědi a pokání, nikoliv za peníze. Hus poukazoval také na to, že za odpustky si nelze koupit věčný život natož cestu do nebe.
Tomu kazatel už dále nechtěl přihlížet a začal vůči církvi ostře protestovat. Nezdráhal se zajít ani tak daleko a papeže prohlásil za antikrista a stejně tak jej nazývali i ostatní Pražané. Ze strachu o život papežský nuncius utekl z Prahy.
Hus musel opustit Prahu
To se však neobešlo bez následků. Na Husa byla vyhlášena klatba, kazatel měl zakázán veškeré bohoslužby a byl označen za kacíře. Z těchto důvodů Prahu opustil. O jeho dalším osudu měl rozhodnout koncil v Kostnici.
Po opuštění Prahy se Hus uchýlil do jižních Čech, kde se věnoval spisovatelské činnosti a kázal prostému lidu v přírodě. Protože lidé chtěli slyšet opravdové Boží slovo, na kázání se shromažďovali lidé z širšího okolí.
Hus byl také velkým zastáncem pravdy a byl toho názoru, že je lepší zemřít než zůstat naživu s nečistým svědomím a že každý kněz je povinen kázat pravdu, kterou slyšel od Boha. Několikrát také prohlásil, že on se smrti nebojí, protože má svědomí čisté, a že ten, kdo se bojí smrti, ztrácí radost ze života.
I v době vyhnanství se však mistr pokusil do Prahy ještě několikrát vrátit, aby zde kázal, ale pokaždé byl z města vypovězen. Ani v době vyhnanství nepřestal však církev kritizovat a upozorňoval na to, že se církev stala organizací založenou na přepychu, kdy si kněží zakládali na drahých oděvech, ačkoliv Ježíš oblékal prostý oděv.
Kostnice a upálení na hranici
Císař Zikmund svolal do Kostnice nový koncil, který měl rozhodnout o třech záležitostech: vyřešit papežské schizma, ukončit proces s Janem Husem a zjednat nápravu církve. Hus byl proto předvolán před koncil, kde se měl zodpovídat ze svého učení. Přestože Jan Hus věděl, že ho čeká obvinění z kacířství, před koncil se dostavil. Doufal, že koncil bude shovívavější a moudřejší než papež Jan XXIII. a že se mu dostane prostor k veřejnému slyšení.
Když císař vydal Husovi ochranný průvodní list zaručující bezpečnou cestu do Kostnice, Hus domníval, že ochrana platí i pro cestu zpět. 28. listopadu byl Hus v Kostnici vylákán kardinály, kteří jej zajali. Kazatel byl vsazen do tmavého a chladného žaláře, kde podél zdí tekla stoka s výkaly. Zde byl v okovech držen od 6. prosince 1414 do 24. března 1415.
K prvnímu slyšení Husa došlo 5. června 1415 a k dalšímu o dva dny později. Když 8. června 1415 zasedl koncil potřetí, zásadní obvinění spočívalo v obvinění Husa z neposlušnosti vůči církvi, ale i vůči autoritám. V té době byl však Jan Hus vyčerpaný, protože už celé měsíce prožíval v bolestech.
6. července 1415 byl mistr Jan Hus odsouzen jako kacíř a následně upálen.
Odkaz Jana Husa
Jan Hus po sobě zanechal nejen množství literárních děl, ale jeho trýznivá smrt vedla také ke zrození husitství. To se zrodilo z okruhu jeho stoupenců a velice rychle a masově se rozšířilo v Českém království a Moravském markrabství. Husité, stejně jako mistr Jan Hus, upozorňovali na neutěšené poměry v církvi, která byla v rozporu s učením Ježíše Krista. Husovi stoupenci toužili po nápravě a stejně jako reformátor, i oni zastávali heslo: pravda vítězí neboli veritas vincit.
Zdroj: plus.rozhlas.cz, Kudy z nudy
