Žila s pověstí blázna. Tragédie Johany Šílené

Být dítětem panovnického rodu nebylo v minulosti rozhodně jednoduché. Už vůbec pak nebylo jednoduché být ženou: obyčejně se očekávalo, že porodíte mužské potomky a dále se na vás vlastně v zásadě kašlalo. A přesně takovýto smutný úděl stihl Johanu Kastilskou, která vstoupila do dějin jako Jana Šílená.

Spousta slavných jmen…

Johana Šílená žila ve velké době a v její blízkosti se nějakým způsobem octlo obrovské množství slavných jmen. Je na místě začít u rodičů: těmi byli aragonský král Ferdinand a kastilská královna Isabela. Že jste ta jména již někde slyšeli? Tak to jste slyšeli správně! Tito dva jsou totiž zodpovědní za Kolumbovu výpravu z roku 1492, jež vedla k objevení „Nového světa“.

Královští rodiče také dokončili proces vyhánění muslimů z Iberského poloostrova – tzv. reconquistu. Aby stabilizovali své postavení, provozovali také v té době velmi oblíbenou sňatkovou politiku. Jsou známy hned dva případy, kdy jejich dcery v dohodnutém sňatku nenalezly zrovna štěstí…

Nešťastná královna Anglie

Johanina mladší sestra Kateřina Aragonská putovala na londýnský dvůr, kde si nejprve vzala následníka trůnu Arthura. Když ale ten zanedlouho zemřel, vdovu po starším bratrovi si vzal mladší Jindřich, budoucí král Jindřich VIII.

I když Jindřich proslul zejména svou nezřízenou krutostí a poživačností, nemůžeme přehlížet i jeho kvality: Jindřich byl vzdělaný, dokázal výborně tančit, miloval čtení, ovládal hru na nejeden nástroj… Zkrátka rytířský ideál.

Bohužel ve vztahu k ženám nebyl Jindřich ukázkovým manželem. Když se od stárnoucí Kateřiny nedočkal vytouženého mužského potomka, začalo rozvodové řízení, po kterém již Anglie nikdy nebyla stejná. Ve stručnosti Jindřich dosáhl svého a Kateřina skončila odkopnutá jako zavržená žena.

Oběť sňatkových výpočtů

Jana na tom nebyla o moc jinak. Sňatek, který jí byl domluven, se jí ovšem dozajista líbil: Filip I. Sličný byl synem císaře Maxmiliána a Marie Burgundské. Hlavně to ale byl vyhlášený krasavec, jak ostatně napovídá přídomek. Jeho otec byl pak ambiciózní muž se silnými antipatiemi vůči Francii.

K Francii měla negativní vztah i katolická veličenstva Ferdinand a Isabela. Maxmilián roku 1495 dohodl sňatek svého jediného syna s dědičkou Kastilie Johanou. Johana byla vzdělaná dívka, ovládající latinu. Šlo o spíše uzavřenou a romanticky založenou dívku. Svou introverzí se až nápadně odlišovala od svých sester…

Filipovi se do svatby prý moc nechtělo. Španělka snad byla pro Filipa příliš bigotní – je pravda, že její rodiče to s vírou mysleli smrtelně vážně. Navíc měl Filip rád nezávazný životní styl, který by mu manželství bezesporu komplikovalo. Nebylo mu to však nic naplat, císařský otec rozhodl!

Láska na první pohled?

Johana získala medailon s portrétem nastávajícího již ve Španělsku. Když pak doputovala na bruselský dvůr svého nastávajícího, byla Filipem okouzlena! Filipovi se budoucí choť také líbila a vypadalo to, že si oba novomanželé sednou. Filip byl krásnou Španělkou okouzlen dokonce natolik, že nečekal na oficiální ceremonie a přikázal přítomnému duchovnímu, aby oba na místě oddal.

Pak již oba nemeškali a spěchali do manželské lože. Filip nyní zužitkoval zkušenosti, které stačil za svůj život nasbírat (v době svatby mu bylo osmnáct a nevěstě šestnáct) a naplno se oddal milostným hrátkám s Johanou. Johana manželovi naprosto podlehla. Vášeň, která novomanželům dokonce bránila účasti na svatební hostině, měla však přerůst v něco horšího…

Pohádka končí…

Bruselským dvorem začaly po nějaké době kolovat drby, že Johana je na manželovi zcela závislá a je také posedlá sexem. Když pak Filipův zájem o Johanu vyprchal a začal opět žít svým nevázaným stylem života. Manželčin sexuální apetit jej ostatně také znechucoval. Když pak začala Johana předvádět žárlivé scény, zprotivil si ji Filip úplně.

Během devíti let porodila Johana Filipovi šest dětí. Z jejích synů se výrazně proslavil zejména Karel, který se stal králem Španělska a císařem Svaté říše římské národa německého, a Ferdinand, který po roce 1526 získal českou a uherskou královskou korunu!

Filip ovšem tato těhotenství uvítal zejména z toho důvodu, že jej při těhotenství neobtěžoval manželčin sexuální živel. V té době byl totiž sex s těhotnou ženou naprosto nepřístupný. A když byla žena „mimo hru“, trávil Filip čas s flanderskými dámami, které mu byly vždy po ruce.

Má žena je šílená!

Johana věděla o všem – měla na dvoře vlastní informátory, kteří Filipovy sexuální aktivity bedlivě hlídali. Jak se pak Filip vrátil za Johanou, čekala ho žárlivá scéna. Johanina paranoia začala být nebezpečná: jednou dokonce nůžkami napadla služebnou! Tehdy jí pacifikoval manžel a Nizozemím putovala zvěst, že hraběcí manželka je šílená.

V roce 1501 se Filip vypravil i s manželkou do Španělska. Zde chtěl jednat o svých nárocích na trůn, což ale Ferdinand a Isabela odmítli. Filip tak odjel zpět do Flander a manželku ponechal v Kastilii. Johana trpěla a dokonce uprchla od dvora, takže ji musely nahánět stráže.

Když se pak konečně navrátila do Flander, Filip ji bez mrknutí oka uvrhnul do komnat, načež o ní nejevil žádný zájem. Johana v izolaci trpěla depresemi a paranoidně jednala proti služebnicím, v nichž viděla milenky svého chotě.

Tragická tečka

V roce 1504 zemřela kastilská královna Isabela. Filip se tak jakožto manžel dědičky trůnu vydal do boje o Kastilii, kde jako regent vládl Ferdinand Aragonský. Flanderský hrabě byl odhodlán trůn získat a nechal proto dokonce opsat Johanin deník, který si nebohá žena vedla v izolaci. Deník měl být důkazem, že jeho žena je šílená a Filip měl tak získat korunu.

Ač nerad, vypravil se Filip do Kastilie i se svou ženou. Ta ještě naposledy okusila alespoň trochu manželovy přízně, ale byla to již jen labutí píseň. Krátce po přistání ve Španělsku Filip roku 1506 náhle zemřel. Pravděpodobně zemřel poté, co si uřícený po partii míčové hry peloty dal plný džbán studené vody. Jiná teorie, která se objevila v říšských pamfletech, pak dokonce z jeho smrti podezírá Johanu, která se měla bát, že ji manžel zase uvězní…

Truchlící vdova

Johana po manželově smrti zešílela úplně. Nedokázala se odloučit od jeho mrtvého těla. Španělskem kolovaly zvěsti, že Johana nechává pravidelně otevírat rakev a láskyplně hladit mrtvé manželovo tělo. Johana každopádně odmítala manželovo tělo pohřbít. Odmítala věřit že o manžela nadobro přišla, byla přesvědčena, že se jí manžel vrátí, že jen spí.

Šílenou Johanu nechal roku 1509 její otec Ferdinand internovat v klášterním komplexu v Tordesillasu. Zde se Johana utápěla v depresích a fyzicky i psychicky chřadla. Když ji zde navštívil syn Karel, byl prý matčiným stavem zděšen. Odkopnutá Johana nakonec skonala v zapomnění roku 1555.

Zdroj: GRÖSSING, Sigrid-Maria. Lásky trůnu habsburského. Praha: Melantrich, 1992. GRÖSSING, Sigrid-Maria. Maxmilián I.: zakladatel habsburské světové říše. Praha: Ikar, 2004. LIŠKA, Vladimír. Skandály a aféry evropských panovnických dvorů. Praha: XYZ, 2016.