Zahraničním agentem v Rusku? Ani nemrknete a jste tam

Aby v Rusku vedli člověka jako agenta, je tak snadné a rychlé, že si jeden ani nevšimne, co se stalo. Zřejmě jediná „dobře“ a rychle fungující byrokracie. Sdílení příspěvků na Twitteru nebo na Facebooku nebo veřejné vyjádření politických názorů a šup, člověk je v evidenci. Dne 1. prosince vstoupil v Rusku v platnost federální zákon „týkající se zahraničních agentů“.

Ano, není to legrace. A kdo bude nyní považován za „zahraničního agenta“?

Jedná se o konkrétní osoby, stejně jako jejich sdružení a organizace, které jsou „pod cizím vlivem.“ To se netýká jen ruských občanů, ale také cizinců, hovoří zákon.

Aby si člověka ruské Ministerstvo spravedlnosti našlo a vedlo jako „zahraničního agenta“ stačí aktivita na sociálních sítích: zveřejňování příspěvků a repostování zpráv jiných lidí. 

Řečí zákona „rozšiřování zpráv a materiálů určených pro neomezený okruh osob“, jakož i za „podílení se na tvorbě takových zpráv a materiálů“. A to samozřejmě ohrožuje každého novináře a jakékoli médium.

Kromě toho se lze stát „zahraničním agentem“ pro „cílený sběr informací v oblasti vojenských a vojensko-technických aktivit Ruské federace“. A nejde o tajné informace chráněné státním tajemstvím. Přeloženo z byrokracie do lidské řeči, představte si, že jste Rus nebo cizinec žijící v Rusku a budete shromažďovat informace o vojenských aktivitách Kremlu, třeba jen tím, že sdílíte příspěvek a úřady to vyhodnotí jako něco, co by mohlo být použito proti jeho bezpečnosti, naplní se tak definice agenta. Může jít třeba informace a články typu, jak se jmenují pracovníci vojenských útvarů a kde se nacházejí. Když se podíváte na web Pravda24, najdete takových článků celkem dost. Například Dům špionů v Moskvě vyzrazen. Kdybychom byli občané ruské federace, není pochyb, že by už celá redakce byla na seznamu. A jestli někdy sdílíte naše články, tak vy také.

V podstatě už je neslušné na seznamu nebýt

Může jít o informace o poloze jednotlivých vojenských objektů a skladů zbraní až po prognózy vojensko-politické situace a údaje o obsahu mezinárodních smluv a dohod. V podstatě už teď všichni novináři splňují definici špionů pro FSB (ruská bezpečnostní služba, nahradila KGB. Pozn. redakce.)

Jak píše nezávislý ruský server Meduza, například novinářům v Rusku bylo dovoleno psát o NASA, aniž by riskovali, že se stanou „zahraničními agenty“. Ale o Roskosmosu a šikaně v ruské armádě – ne. Web Meduza byl též mimochodem zařazen na seznam zahraničních agentů. Podle informací iDnes, jsou na seznamu i další nezávislé subjekty jako například televizní kanál Dožď, investigativní server Važnyje istorii a hnutí Golos, které monitoruje volby v zemi.

Važnyje istorii v reakci uvedly, že před čtenáři neskrývaly, že jsou zaregistrované v zahraničí. „Pokud jde o samotný seznam zahraničních agentů, je v něm už tolik slušných lidí a médií, že je prostě neslušné na něm nebýt,“ dodal server v prohlášení na síti Telegram.

Žádné sociální sítě? Nevadí, jde to i bez nich

Protože jakákoli „politická aktivita“ je také základem pro zahrnutí do počtu „zahraničních agentů“. A „politická aktivita“ znamená téměř cokoliv. Politickou aktivitou se rozumí účast na demonstracích, ale také ve veřejných diskuzích a projevech. Podle zákona se dále nesmí „šířit názory na politiku a rozhodnutí úřadů, a to nejen na internetu nebo v médiích.“

Máte pocit, že se zahraničním agentem může stát každý? V podstatě ano. Zákon stanoví výjimky – pro vládní úředníky, některé typy organizací, diplomaty a zástupce mezinárodních struktur. A „nejlepší“ nakonec. Dokonce si ani nemusí podávat přihláška do rejstříku zahraničních agentů. Ministerstvo spravedlnosti ruské federace tam subjekty zařadí automaticky, pokud tomu shledá důvody.

Osobní příběh „zahraničního agenta“

Web Meduza publikoval příběh novináře, který byl bez řádného řízení zařazen na seznam agentů. Jak bylo řečeno, podle ruských zákonů může být za „zahraničního agenta“ uznána každá osoba, která alespoň něco zveřejní na internetu nebo dostane peníze ze zahraničí (například dárek k narozeninám od přítele). 

„Jsem novinář a v červenci 2021 jsem se dostal na seznam ministerstva spravedlnosti… Nepříjemné jsou četné důsledky a povinnosti s tímto statusem spojené,“ říká novinář. Odteď musí všechny příspěvky na sociálních sítích a články označit takto.

Tato zpráva (materiál) byla vytvořena a (nebo) distribuována zahraničním médiem jednajícím jako zahraniční agent a (nebo) ruskou právnickou osobou jednající jako zahraniční agent.

„Už nemohu být dopisovatelem jako dříve. Nikdo se se mnou nebude bavit s vědomím, že jsem agent. Úředníci odmítnou a obyčejní lidé přestanou důvěřovat. Důvěra od zdrojů je pro novináře základem práce…. Ale mí kolegové jsou v horší situaci. Někomu se nedaří najít práci.“ Podle výpovědi novináře píší ostatní publicisté alespoň pod pseudonymem nebo falešným jménem.

„Jednou za půl roku musí „zahraniční agenti“ veřejně informovat o své činnosti – na internetu nebo v ruských médiích. Co to znamená, stále nerozumíme.“

„Čtyřikrát ročně musí informovat ministerstvo spravedlnosti o svých výdajích. K tomu je potřeba vyplnit 44stránkový formulář a poslat ho na ministerstvo klasickou poštou… Trestní odpovědnost pro „mediálně-zahraničního agenta“ je až dva roky vězení. Přichází „pro zlomyslné vyhýbání se povinnostem“.

„Necítím se jako zločinec, neudělal jsem absolutně nic špatného. Ale v očích společnosti jsem marginalizován – a tím nejpodlejším způsobem, bez soudu nebo vyšetřování,“ dodává novinář, jehož život je v podstatě zničený „kafkovským“ způsobem. (Odkaz na román F. Kafky- Proces. Pozn. redakce). A podle dostupných informací je téměř nemožné se z registru dostat.

Zdroj: Redakce, federální zákon, Meduza, idnes